Andrzej Pilipiuk

Andrzej Pilipiuk
Narození20. března 1974 (50 let)
Varšava
PseudonymTomasz Olszakowski
Povoláníspisovatel a autor sci-fi
Alma materVaršavská univerzita
Tématafantasy
Web oficiální stránka
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Andrzej Pilipiuk (2008)
Andrzej Pilipiuk

Andrzej Pilipiuk (* 20. března 1974) je polský spisovatel fantasy, zejména humorné. Původním povoláním je archeolog.

Osobní život

Žije v Krakově. Mezi jeho záliby patří archeologie a historie (zejména období vlády Mikuláše II.), z dalších oborů astronomie, fyzika, chemie (výbušniny, výroba a konzumace alkoholu), medicíny (tropické choroby), geologie (hledání ložisek zlata, platiny a diamantů) a informatika (aby zjistil, komu vynadá a komu raději ne).

Dílo

Do žánru vstoupil povídkou Hiena (1996, č. Hyena-Čaroděj Ivanov/Laser-books 2003) v časopise Fenix. Jde o vůbec první publikovanou příhodu věčně opilého exorcisty Jakuba Vandrovce, celý cyklus pak vyšel dnes už v devíti knihách (osm v češtině).

Nejde o jediný autorův cyklus, počátkem jeho druhé románové série byla úspěšná povídka Kuzynki (Science Fiction #16/2002, česky Ikarie 3/2004), za kterou si poprvé a prozatím naposledy vysloužil Cenu Janusze Zajdla. Následně ji rozvedl do úvodního dílu trilogie Sestřenky, v níž se Pilipiukův drsný humor mísí s alchymií a informatikou.

Čtrnáctiletý Pavel, hrdina trilogie Norweski dziennik (Norský deník): Ucieczka (2005), Obce ścieżki (2006) a Północne wiatry (2007), se místo očekávaných nudných prázdnin stane svědkem zabití agentů KGB a následně je odeslán do pochybného bezpečí za polárním kruhem, kde dojde i na setkání se ztřeštěným vnukem Jakuba Vandrovce.

Nejrozsáhlejším Pilipiukovým dílem je románová série Oko Jelenia (Jelení oko). Namísto plánovaných sedmi titulů se série uzavřela v šesti svazcích nazvaných Droga do Nidaros (2008), Srebrna Łania z Visby (2008), Drewniana Twierdza (2008), Pan Wilków (2009), Triumf lisa Reinicke (2010) a Sfera Armilarna (2011). Na počátku cyklu se k zemi řítí roj meteorů a konec světa je otázkou pouhých minut. Nečekejte však příběh o hrdinné vesmírné výpravě, která má za úkol katastrofu odvrátit. Po několika letech přibyl i sedmý díl nazvaný Sowie zwierciadło (2015).

Pod pseudonymem Tomacz Olszakowski pokračuje v sérii dobrodružství pana Auťáka, k níž prozatím připsal devatenáct svazků. Zbývá jmenovat také samostatné tituly, ať už jde o romány Operacja Dzień Wskrzeszenia (2006), Wampir z M-3 (2011, česky Laser-books 2011) a Wampir z MO (2013) či sbírky povídek mimo Vandrovcův cyklus 2586 kroków (2005), Czerwona gorączka (2007) a Rzeźnik drzew (2009). Některé z těchto kratších prací vyšly i česky v časopise Ikarie (4, 8/2005) a v antologii Polská ruleta (ed. Pavel Weigel, Laser-books 2003).

Občas se ve svých knihách vyskytne i osobně, tehdy se označuje jako „velký grafoman“. To možná odpovídá jeho píli (píše prakticky každý den), kvalitou se však stal jedním z nejčtenějších polských autorů. Takže volného času si mnoho neužívá, neboť když průměrný písař napíše 100 000 lží, nakonec z toho vzejde pravda a Andrzej se tak má co činit.

V politice aktivně podporuje konzervativní stranu Unia Polityki Realnej[1], za kterou kandiduje i ve volbách.

Díla vydaná česky

Česky vydává Pilipiukovy knihy nakladatelství Laser-books a překládá je Pavel Weigel.

  • Série o Jakubu Vandrovcovi:
    • Kroniky Jakuba Vandrovce (Kroniki Jakuba Wędrowycza, 2002), česky 2002, ISBN 80-7193-141-1
    • Čaroděj Ivanov (Czarownik Iwanow, 2002), česky 2003, ISBN 80-7193-154-3
    • Vezmi černou slepici (Weźmisz czarno kure, 2002), česky 2003, ISBN 80-7193-163-2
    • Záhada Kuby Rozparovače (Zagadka Kuby Rozpruwacza, 2004), česky 2004, ISBN 80-7193-179-9
    • Věšet každý může (Wieszać każdy może, 2006), česky 2010, ISBN 978-80-7193-314-4
    • Homo špiritusus (Homo Bimbrownikus, 2009), česky 2011, ISBN 978-80-7193-340-3
    • Jed (Trucizna, 2012), česky 2014, ISBN 978-80-7193-373-1
    • Conan Destilátor (Konan Destylator, 2016), česky 2018, ISBN 978-80-9071-510-3
    • Kapry bijem (Karpie bijem, 2019), česky 2020, ISBN 978-80-242-6606-0
  • Cyklus Sestřenky:
    • Sestřenky (Kuzynki, 2003); česky 2005, ISBN 80-7193-197-7
    • Princezna (Księżniczka, 2004); česky 2010, ISBN 978-80-7193-323-6
    • Dědičky (Dziedziczki, 2005); česky 2012, ISBN 978-80-7193-346-5
    • Zaginiona (2014)
  • Cyklus Upír z ...:
    • Upír z činžáku (Wampir z M-3, 2011); česky 2012, ISBN 978-80-7193-354-0
    • Upír z okrsku (Wampir z MO, 2013); česky 2018, ISBN 978-80-7549-916-5
    • Wampir z KC (2018)
  • Trilogie Norský deník
    • Ucieczka (2005)
    • Obce ścieżki (2006)
    • Północne wiatry (2007)
  • Cyklus Oko Jelena
    • Cesta do Nidarosu (Droga do Nidaros, 2008), česky 2015, ISBN 978-80-7193-392-2
    • Stříbrná laň z Visby (Srebrna Łania z Visby, 2008), česky 2018, ISBN 978-80-7617-058-2
    • Drewniana Twierdza (2008)
    • Pan Wilków (2008)
    • Triumf Lisa Reinicke (2010)
    • Sfera Armilarna (2011)
    • Sowie zwierciadło (2015)
  • Jiné:
    • 2586 kroków (2005)
    • Operacja Dzień Wskrzeszenia (2006)
    • Czerwona gorączka (2007)

Odkazy

Reference

  1. Antysocjalista i monarchista - Wywiad z Andrzejem Pilipiukiem. www.upr.org.pl [online]. [cit. 2009-05-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-05-04. 

Související články

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Galerie Andrzej Pilipiuk na Wikimedia Commons
  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Andrzej Pilipiuk na Wikimedia Commons
  • Seznam dělSouborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Andrzej Pilipiuk
  • Andrzej Pilipiuk, oficiální stránky (polsky)
  • Andrzej Pilipiuk - oficiální stránky (polsky)
  • http://www.vandrovec.net/ - neoficiální stránky Sdružení Jakuba Vandrovce (česky)
  • Přeložené Pilipiukovy články na serveru Fantasy Planet
  • Anotace knih na webu českého vydavatelství
Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Autoritní data Editovat na Wikidatech