Burjatská autonomní sovětská socialistická republika
Burjatská autonomní sovětská socialistická republika | |
---|---|
Centrum Ulan-Ude | |
znak vlajka | |
Geografie | |
Hlavní město | Ulan-Ude |
Rozloha | 331 400 km² |
Obyvatelstvo | |
Jazyk | ruština, burjatština |
Národnostní složení | Rusové, Burjati |
Náboženství | pravoslaví, buddhismus |
Správa regionu | |
Stát | Sovětský svaz Sovětský svaz |
Nadřazený celek | Sovětský svaz Sovětský svaz |
Druh celku | autonomní sovětská socialistická republika Ruské sovětské federativní socialistické republiky |
Vznik | 30. května 1923 |
Zánik | 21. května 1992 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Burjatská autonomní sovětská socialistická republika (rusky Бурятская Автономная Советская Социалистическая Республика, burjatsky: Буряадай Автономито Совет Социалис Республика) byla autonomní republika Ruské sovětské federativní socialistické republiky (RSFSR) v Sovětském svazu existující v letech 1923 až 1992. Hlavním městem byl Věrchněudinsk, roku 1934 přejmenovaný na Ulan-Ude.
Historie
Sovětská vláda byla v Burjatsku ustavena v únoru 1918, ale už v létě téhož roku byla svržena, protože oblast obsadila japonská armáda. Moci se chopil diktátor ataman Sejmonov. V létě roku 1919 bylo Burjatsko okupováno americkými vojsky, Rudá armáda území znovu obsadila v březnu 1920. Západ Burjatska byl připojen k sovětskému Rusku, východ k Dálněvýchodní republice. Následující rok vznikl první burjatský samosprávný útvar – Burjatsko-mongolská autonomní oblast v rámci Dálněvýchodní republiky, v ruské části byl utvořen obdobný útvar Mongolsko-burjatská autonomní oblast v lednu 1922. V listopadu téhož roku se Dálněvýchodní republika připojila k RSFSR jako Dálněvýchodní oblast, z obou dosavadních burjatských autonomních oblastí byla jejich spojením vytvořena Burjatsko-mongolská autonomní sovětská socialistická republika. Nařízením Nejvyššího sovětu SSSR ze dne 7. července 1958 bylo z názvu vypuštěno slovo "mongolská". Po rozpadu Sovětského svazu se Burjatská autonomní sovětská socialistická republika transformovala na Republiku Burjatsko, která je subjektem Ruské federace.
Obyvatatelstvo
Hlavními etniky Burjatské ASSR byli Rusové (1926 - 52%; 1989 - 69%) a Burjati (1926 - 43%; 1989 - 24%). V sovětských dobách do Burjatska přicházeli noví obyvatelé, především Rusové, ale i příslušníci jiných národů Sovětského svazu, z nichž nejpočetnější skupinu utvořili Ukrajinci (1989 - 2%) a Tataři (1989 - 1%). Roku 1930 měla autonomní republika 558 000 obyvatel, v roce 2010 měla Burjatská republika 970 000 obyvatel.
Autonomní republiky Sovětského svazu | ||
---|---|---|
Abchazská ASSR • Adžarská ASSR • ASSR Povolžských Němců • Baškirská ASSR • Burjatská ASSR • Čečensko-ingušská ASSR • Čuvašská ASSR • Dagestánská ASSR • Horská ASSR • Jakutská ASSR • Kabardská ASSR • Kabardsko-balkarská ASSR • Kalmycká ASSR • Karakalpakská ASSR • Karelská ASSR • Kazašská ASSR • Komiská ASSR • Krymská ASSR • Kyrgyzská ASSR (1920–1925) • Kyrgyzská ASSR (1926–1936) • Marijská ASSR • Moldavská ASSR • Mordvinská ASSR • Nachičevanská ASSR • Severoosetinská ASSR • Tatarská ASSR • Turkestánská ASSR • Tuvinská ASSR • Udmurtská ASSR |