Chlorid platnatý

Chlorid platnatý
Pevný chlorid platnatý
Pevný chlorid platnatý
Krystalová struktura β-chloridu platnatého
Krystalová struktura β-chloridu platnatého
Obecné
Systematický názevChlorid platnatý
Anglický názevPlatinum(II) chloride
Německý názevPlatin(II)-chlorid
Sumární vzorecPtCl2
Vzhledzelená pevná látka
Identifikace
Registrační číslo CAS10025-65-7
PubChem2770
SMILESCl[Pt]Cl
InChIInChI=1S/2ClH.Pt/h2*1H;/q;;+2/p-2
Vlastnosti
Molární hmotnost265,99 g/mol
Teplota tání581 °C
Teplota varurozkládá se
Hustota6,05 g·cm−3
Rozpustnost ve voděnerozpustný
Bezpečnost
GHS05 – korozivní a žíravé látky
GHS05
GHS07 – dráždivé látky
GHS07
GHS08 – látky nebezpečné pro zdraví
GHS08
[1]
Nebezpečí[1]
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chlorid platnatý je chemická sloučenina se vzorcem PtCl2. Jde o důležitý prekurzor pro přípravu dalších sloučenin platiny. Existuje ve dvou krystalových formách, α-PtCl2 je hnědozelený, β-PtCl2 je tmavě červený, obě formy jsou nerozpustné ve vodě, ale dobře se rozpouští v kyselině chlorovodíkové za tvorby [PtCl4]2−.[2]

Struktura

Strukturně je podobný chloridu palladnatému. Tyto chloridy existují v polymerní formě (α) a šesterečné (β) struktuře. β forma po zahřátí na 500 °C přechází na formu α. V obou formách jsou atomy platiny koordinovány ke čtyřem chloridovým iontům. Každý chlorid je koordinován ke dvěma atomům platiny.

Příprava

β-PtCl2 lze připravit zahříváním kyseliny hexachloroplatiničité na vzduchu na teplotu 350 °C:[3]

H2PtCl6 → PtCl2 + Cl2 + 2 HCl

Tato metoda se běžně používá, protože kyselinu hexachloroplatiničitou lze vyrobit přímo z kovové platiny. Vodný roztok H2PtCl6 lze také redukovat solemi hydrazinu, ale tato metoda je pracnější.

Ačkoliv PtCl2 vzniká reakcí platiny s plynným chlorem, je obtížné zabránit vzniku chloridu platiničitého (PtCl4). Ten se ale při teplotě nad 450 °C rozkládá zpět na chlorid platnatý a chlor:[4]

PtCl4 → PtCl2 + Cl2

Využití

Většina reakcí chloridu platnatého vede k tvorbě komplexů s ligandy (L), během nich dochází k depolymeraci přerušením vazeb Cl-Pt-Cl:

PtCl2 + 2 L → PtCl2L2

Tyto reakce mohou být matoucí, přídavkem amoniaku získáme zdánlivě PtCl2(NH3)2, ale ve skutečnosti jde o Magnusovu zelenou sůl, [PtCl4][Pt(NH3)4].

Mnoho komplexů platiny nachází praktické využití, např.:[5]

  • růžový K2PtCl4, široce rozšířený, ve vodě rozpustný derivát.
  • bezbarvý cis-PtCl2(NH3)2, známý jako cisplatina.
  • bezbarvý cis-PtCl2(P(C6H5)3)2, jednoduše krystalizovatelný komplex, který slouží k přípravě komplexů typu PtX(Cl)(P(C6H5)3)2 (X = H, CH3, atd.).

Některé z těchto látek jsou zajímavé pro homogenní katalýzu v organické chemii nebo jako léčiva.[6]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Platinum(II) chloride na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b Platinum(II) chloride. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ GREENWOOD, NORMAN NEILL. Chemie prvků. Sv. 1.. 1. vyd. vyd. Praha: Informatorium 793 s., 1 příl s. ISBN 8085427389, ISBN 9788085427387. OCLC 320245801 S. 1428. 
  3. ↑ KERR, George T.; SCHWEIZER, Albert E.; DONNO, Theodore Del. β-Platinum(II) Chloride. Příprava vydání Daryle H. Busch. Hoboken, NJ, USA: John Wiley & Sons, Inc. Dostupné online. ISBN 9780470132517, ISBN 9780471077152. DOI 10.1002/9780470132517.ch14. S. 48–49. DOI: 10.1002/9780470132517.ch14. 
  4. ↑ WÖHLER, Lothar; STREICHER, S. Über das Beständigkeitsgebiet von vier wasserfreien Platinchloriden, über die Flüchtigkeit des Metalls im Chlorgas und die Darstellung sauerstoff-freien Chlors. Berichte der deutschen chemischen Gesellschaft. 1913-4, roč. 46, čís. 2, s. 1591–1597. Dostupné online [cit. 2019-10-04]. DOI 10.1002/cber.19130460252. (německy) 
  5. ↑ COTTON, S. A. (SIMON A.), 1946-. Chemistry of precious metals. 1. vyd. London: Blackie Academic & Professional xii, 374 pages s. ISBN 0751404136, ISBN 9780751404135. OCLC 37752084 
  6. ↑ HU, Xi; LI, Fangyuan; NOOR, Nabila. Platinum drugs: from Pt(II) compounds, Pt(IV) prodrugs, to Pt nanocrystals/nanoclusters. Science Bulletin. 2017-4, roč. 62, čís. 8, s. 589–596. Dostupné online [cit. 2019-10-04]. DOI 10.1016/j.scib.2017.03.008. (anglicky) 

Externí odkazy

Chloridy s prvkem v oxidačním čísle II.
Chlorid americnatý (AmCl2) • Chlorid barnatý (BaCl2) • Chlorid berylnatý (BeCl2) • Chlorid vápenatý (CaCl2) • Chlorid kademnatý (CdCl2) • Chlorid kalifornatý (CfCl2) • Chlorid kobaltnatý (CoCl2) • Chlorid chromnatý (CrCl2) • Chlorid měďnatý (CuCl2) • Chlorid dysprosnatý (DyCl2) • Chlorid einsteinatý (EsCl2) • Chlorid europnatý (EuCl2) • Chlorid železnatý (FeCl2) • Chlorid fermnatý (FmCl2) • Chlorid gallnatý (GaCl2) • Chlorid germanatý (GeCl2) • Chlorid rtuťnatý (HgCl2) • Chlorid indnatý (InCl2) • Chlorid iridnatý (IrCl2) • Chlorid mendelevnatý (MdCl2) • Chlorid hořečnatý (MgCl2) • Chlorid manganatý (MnCl2) • Chlorid molybdenatý (Mo6Cl12) • Chlorid neodymnatý (NdCl2) • Chlorid nikelnatý (NiCl2) • Chlorid nobelnatý (NoCl2) • Chlorid osminatý (OsCl2) • Chlorid olovnatý (PbCl2) • Chlorid palladnatý (PdCl2) • Chlorid polonatý (PoCl2) • Chlorid platnatý (PtCl2) • Chlorid radnatý (RaCl2) • Chlorid ruthenatý (RuCl2) • Chlorid sirnatý (SCl2) • Chlorid selenatý (SeCl2) • Chlorid samarnatý (SmCl2) • Chlorid cínatý (SnCl2) • Chlorid strontnatý (SrCl2) • Chlorid tellurnatý (TeCl2) • Chlorid thornatý (ThCl2) • Chlorid titanatý (TiCl2) • Chlorid thulnatý (TmCl2) • Chlorid vanadnatý (VCl2) • Chlorid wolframnatý (WCl2) • Chlorid xenonatý (XeCl2) • Chlorid ytterbnatý (YbCl2) • Chlorid zinečnatý (ZnCl2)
viz též Diborotetrachlorid (B2Cl4) • Dichlorkarben (CCl2) • Tetrachlorethylen (C2Cl4) • Tetrachlordifosfan (P2Cl4)