Deva
Deva Déva | |
---|---|
znak | |
Poloha | |
Souřadnice | 45°52′19″ s. š., 22°54′42″ v. d. |
Nadmořská výška | 187 m n. m. |
Časové pásmo | UTC+02:00 (standardní čas) UTC+03:00 (letní čas) |
Stát | Rumunsko Rumunsko |
Župa | Hunedoara |
Deva | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 34 km² |
Počet obyvatel | 53 113 (2021)[1] |
Hustota zalidnění | 1 562,1 obyv./km² |
Etnické složení | Rumuni, Maďaři |
Náboženské složení | pravoslaví, římskokatolické |
Správa | |
Starosta | Mircia Muntean |
Oficiální web | www |
PSČ | 330005–330260 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Deva (maďarsky Déva, německy Diemrich) je město v rumunské župě Hunedoara, na řece Mureș a zároveň jejím hlavním městem. Ve městě žije přibližně 53 tisíc[1] obyvatel.
Historie
Název města pochází nejspíše se starého dákského slova dava, které označovalo pevnost (dnes se také dochovalo v názvech Pelendava, Piroboridava, Zargidava atd.). Existují ale i další teorie, podle nichž je původem názvu města latinský název římského regionu Castrum Deva. Na středověkých mapách je zmíněné pod názvy Deva či Dewan.
První zmínky o městu pocházejí z roku 1269. Za vlády Jánose Hunyadiho se město stalo důležitým vojenským i obchodním centrem. Poničili ho Osmané při jednom ze svých nájezdů v roce 1550, poté bylo ale obnoveno a jeho pevnost rozšířena. V roce 1621 zde kníže Gabriel Betlen přebudoval hrad Magna Curia (také známý jako Betlenův hrad) v renesančním stylu.
Ekonomika
Pro ekonomiku města má největší význam hornictví, potravinářství a energetika. Roku 1990 tu vznikla univerzita zaměřená na ekologii a turistiku, působí tu i univerzity z Kluže a Temešváru.
Ve městě se nachází významná železniční stanice na trati Arad – Brašov – Bukurešť.
Odkazy
Reference
- ↑ a b rumunské sčítání lidu v roce 2021. Národní institut statistiky. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Deva na Wikimedia Commons
- Staré fotky z Deva
- www.e-deva.ro
- www.prefecturahunedoara.ro
Rumunsko – România – (RO) | |
---|---|
Rumunské župy a jejich správní centra | |
Hlavní město Bukurešť • Alba (Alba Iulia) • Arad (Arad) • Argeș (Pitești) • Bacău (Bacău) • Bihor (Oradea) • Bistrița-Năsăud (Bistrița) • Botoșani (Botoșani) • Brašov – Brașov (Brašov – Brașov) • Brăila (Brăila) • Buzău (Buzău) • Caraș-Severin (Rešice) – Reșița • Călărași (Călărași) • Constanța (Constanța) • Covasna (Sfântu Gheorghe) • Dâmbovița (Târgoviște) • Dolj (Craiova) • Galați (Galați) • Gorj (Târgu Jiu) • Giurgiu (Giurgiu) • Harghita (Miercurea Ciuc) • Hunedoara (Deva) • Ialomița (Slobozia) • Iași (Jasy) – Iași • Ilfov (částečně Buftea, částečně Bukurešť) • Kluž – Cluj (Kluž – Cluj-Napoca) • Maramureš – Maramureș (Baia Mare) • Mehedinți (župa) (Drobeta-Turnu Severin) • Mureș (Târgu Mureș) • Neamț (Piatra Neamț) • Olt (Slatina) • Prahova (Ploješť – Ploiești) • Satu Mare (Satu Mare) • Sălaj (Zalău) • Sibiu (Sibiu) • Sučava (Sučava) • Teleorman (Alexandria) • Timiș (Temešvár – Timișoara) • Tulcea (Tulcea) • Vaslui (Vaslui) • Vâlcea (Râmnicu Vâlcea) • Vrancea (Focșani) |
Města a obce župy Hunedoara | |
---|---|
města | |
obce | Baia de Criș • Balșa • Bănița • Baru • Băcia • Băița • Bătrâna • Beriu • Blăjeni • Boșorod • Brănișca • Bretea Română • Buceș • Bucureșci • Bulzeștii de Sus • Bunila • Burjuc • Cerbăl • Certeju de Sus • Cârjiți • Crișcior • Densuș • Dobra • General Berthelot • Ghelari • Gurasada • Hărău • Ilia • Lăpugiu de Jos • Lelese • Lunca Cernii de Jos • Luncoiu de Jos • Mărtinești • Orăștioara de Sus • Pestișu Mic • Pui • Rapoltu Mare • Răchitova • Ribița • Râu de Mori • Romos • Sarmizegetusa • Sălașu de Sus • Sântămăria-Orlea • Șoimuș • Teliucu Inferior • Tomești • Toplița • Totești • Turdaș • Vața de Jos • Vălișoara • Vețel • Vorța • Zam |