Fourierův zákon

Fourierův zákon je konstitutivním zákonem při procesu vedení tepla. Podle něj je hustota tepelného toku q {\displaystyle q} v látce se součinitelem tepelné vodivosti λ {\displaystyle \lambda } vyvolaná gradientem teploty T {\displaystyle \nabla T} dána vztahem

q = λ T {\displaystyle q=-\lambda \nabla T} .

V souřadnicích je možno (s použitím Einsteinovy sumační symboliky) pro jednotlivé komponenty vektoru q {\displaystyle q} psát

q i = λ i j T x j {\displaystyle q_{i}=-\lambda _{ij}{\frac {\partial T}{\partial x_{j}}}}

v anizotropním prostředí s tenzorovým součinitelem tepelné vodivosti (viz níže) a

q i = λ T x i {\displaystyle q_{i}=-\lambda {\frac {\partial T}{\partial x_{i}}}}

v izotropním prostředí.

Speciální případy

V izotropním materiálu je součinitel tepelné vodivosti skalární veličina. Fourierův zákon v tomto případě říká, že vektor hustoty tepelného toku q {\displaystyle q} je úměrný gradientu teploty T {\displaystyle \nabla T} a má opačný směr.

V anizotropním materiálu je součinitel tepelné vodivosti tenzorovou veličinou a vektory hustoty tepelného toku a gradientu teploty opačný směr mít nemusí.

Pokud v jednorozměrném případě je teplota lineární funkcí polohy (například stacionární vedení tepla v homogenním prostředí), bývá zvykem ve formulaci Fourierova zákona vyjádřit gradient teploty jako podíl změny teploty a délky, na níž tato změna nastala. V takovém případě zpravidla pracujeme s velikostí toku a neuvažujeme opačné znaménko veličin na obou stranách Fourierova zákona.

Související články

Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.