Großhennersdorf

Großhennersdorf
Evangelický kostel z roku 1870
Evangelický kostel z roku 1870
Großhennersdorf – znak
znak
Poloha
Souřadnice50°59′27″ s. š., 14°47′36″ v. d.
Nadmořská výška341 m n. m.
Časové pásmoUTC +1
StátNěmeckoNěmecko Německo
Spolková zeměSasko
Zemský okresZhořelec
MěstoHerrnhut
Großhennersdorf na mapě
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha21,9 km²
Počet obyvatel1 206
Hustota zalidnění55 obyv./km²
Správa
Statusmístní část
Telefonní předvolba035873
PSČ02747
Označení vozidelGR, LÖB, NOL, NY, WSW, ZI
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Großhennersdorf je vesnice, místní část města Herrnhut v Horní Lužiciněmecké spolkové zemi Sasko. Nachází se v zemském okrese Zhořelec a má přibližně 1 200 obyvatel. Leží na spolkové silnici B178 mezi Žitavou a Löbau.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1296. Ve 20. a 30. letech 18. století zdejší baronka Jindřiška Žofie z Gersdorfu přijímala české nekatolíky, exulanty, kteří se v Großhennersdorfu chtěli usadit v nově naplánované české kolonii Schönbrunn (česky Na Kopečku); kazatelem pro službu Čechům byl ordinován v roce 1726 Jan Liberda. Baronce vadilo, že exulanti porušují její zákaz misií do Čech, podomně se scházejí při domácích pobožnostech a neúnavně jí připomínají své požadavky. Proto v roce 1730 vykázala jejich mluvčí ze svých statků. Ti se uchýlili přes Herrnhut do Berlína, za nimi se tiše vytráceli další poddaní paní baronky, která Janu Liberdovi zakázala v roce 1732 kázat. Jan Liberda byl odsouzen, uvězněn a útočištěm českých exulantů se stal Berlín.[1]

V letech 1739–1741 v Großhennersdorfu působil jako evangelický pomocný kazatel Henry Melchior Muhlenberg, pozdější misionář v Americe.

Do konce roku 2010 se jednalo o samostatnou obec, od 1. ledna 2011 je součástí Herrnhutu.

Reference

  1. Edita Štěříková: Stručně o pobělohorských exulantech. Kalich, 2005

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Města a obce zemského okresu Zhořelec
Bad Muskau (Mužakow) • Beiersdorf (Bejerecy) • Bernstadt auf dem Eigen (Bjernadźicy) • Bertsdorf-Hörnitz • Boxberg (Hamor) • Dürrhennersdorf (Suche Hendrichecy) • Ebersbach-Neugersdorf (Habrachćicy-Nowe Jěžercy) • Gablenz (Jabłońc) • Görlitz (Zhorjelc) • Groß Düben (Dźěwin) • Großschönau (Wulki Šunow) • Großschweidnitz (Swóńca) • Hähnichen (Wosečk) • Hainewalde • Herrnhut (Ochranow) • Hohendubrau (Wysoka Dubrawa) • Horka (Hórka) • Jonsdorf • Kodersdorf (Kodrecy) • Königshain (Kralowski haj) • Kottmar (Kotmar) • Krauschwitz (Krušwica) • Kreba-Neudorf (Chrjebja-Nowa Wjes) • Lawalde (Lěwałd) • Leutersdorf (Lutarjecy) • Löbau (Lubij) • Markersdorf (Markoćicy) • Mittelherwigsdorf (Herbikecy) • Mücka (Mikow) • Neißeaue (Nysowa łućina) • Neusalza-Spremberg (Nowosólc-Horni Hródk) • Niesky (Niska) • Oderwitz (Wódrjeńca) • Olbersdorf • Oppach (Wopaka) • Ostritz (Wostrowc) • Oybin (Ojbin) • Quitzdorf am See (Kwětanecy při jězoru) • Reichenbach (Rychbach) • Rietschen (Rěčicy) • Rosenbach • Rothenburg (Rózbork) • Schleife (Slepo) • Schönau-Berzdorf auf dem Eigen (Sunow-Bartono) • Schönbach (Šumbach) • Schöpstal (Šepcowy Doł) • Seifhennersdorf (Wodowe Hendrichecy) • Trebendorf (Trjebin) • Vierkirchen • Waldhufen • Weißkeißel (Wuskidź) • Weißwasser (Běła Woda) • Zittau (Žitawa)
Znak zemského okresu
Autoritní data Editovat na Wikidatech