Helena Schieblová-Vávrová

Helena Schieblová-Vávrová
pěvkyně Helena Schieblová-Vávrová
Základní informace
Rodné jméno	Helena Vávrová
Narození	20. srpna 1851 Praha Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	21. dubna 1910 (ve věku 58 let) nebo 20. dubna 1910 (ve věku 58 let) Plzeň Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Povolání	zpěvačka a překladatelka
Nástroje	hlas
Hlasový obor	soprán
Manžel(ka)	Jaroslav Schiebl (1851-1933)
Rodiče	Vincenc Vávra Haštalský otec Karolína Vávrová matka
Příbuzní	Laura Schieblová švagrová Antonín Vávra bratranec Emanuel Vávra strýc
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Helena Schieblová-Vávrová (20. srpna 1851, Praha^[1] – 21. duben 1910, Plzeň^[2]) byla česká operní pěvkyně (sopranistka), která působila v Praze a v Plzni.

Narodila se 20. srpna 1851 v Praze jako dcera autorky kuchařek Karolíny Vávrové a spisovatele Vincence Vávry Haštalského.^[1]

Vystupovala od roku 1871 a setkala se hned zpočátku s nadšeným ohlasem publika. Několikrát koncertovala za účasti Bedřicha Smetany. Vystoupila jako host v několika zkušebních operních představeních v Prozatímním divadle (Aninka ve Weberově Čarostřelci, Mařenka ve Smetanově Prodané nevěstě), a poté obdržela od 1. prosince 1871 stálé angažmá. Kvůli politické angažovanosti svého otce byla v roce 1875 propuštěna, ale na nátlak veřejnosti byla přijata zpět a působila v Prozatímním divadle do roku 1877. V roce 1878 přešla do Plzeňského divadla ^[3] , koncem sedmdesátých let vystupovala i v jiných mimopražských divadlech. Svou divadelní kariéru ukončila předčasně odchodem do soukromí.

Kromě opery se rovněž věnovala překladu z francouzštiny. Rovněž doplnila a znovu vydala matčinu kuchařskou knihu Karoliny Vávrové pražská kuchařka (1910).

Zemřela 21. dubna 1910 v Plzni na rozedmu plic.^[4]

• Aninka (Carl Maria von Weber: Čarostřelec)
• Mařenka (Bedřich Smetana: Prodaná nevěsta)
• Panna Anna Bohatá (Otto Nicolai: Veselé paničky windsorské)

Chlapecké role:

• Romeův panoš (Charles Gounod: Romeo a Julie)
• Oskar (Giuseppe Verdi: Maškarní ples)
• Gemmy (Gioacchino Rossini: Vilém Tell)

• Julie de Lespinasse: Dopisy slečny de Lespinasse panu de Guibert (Knihy dobrých autorů, svazek 92-94, Praha : Kamilla Neumannová, 1912)

• Otec Vincenc Vávra Haštalský (1824-1827) byl známý novinář a spisovatel. Za svou politickou činnost během revoluce 1848 byl v letech 1850-54 vězněn a poté žil řadu let pod policejním dohledem.^[5]
• Matka Karolina Vávrová, roz. Bobková (1821^[6]-1889)^[7] byla autorkou kuchařské knihy (Pražská kuchařka…),^[8] vydané poprvé roku 1866 s několika pozdějšími reedicemi (na jedné z nich se podílela i Helena Schieblová, viz výše).^[9] Za Vincence Vávru se provdala teprve roku 1854, po jeho návratu z vězení.^[10]
• Manžel Jaroslav Schiebl (1851-1933) byl archivář a statistik v Plzni. Helena Vávrová se za něj provdala 18. srpna 1879.^[11]

• J.P. heslo Vávrová Helena. In: PROCHÁZKA, Vladimír. Národní divadlo a jeho předchůdci : slovník umělců divadel Vlastenského, Stavovského, Prozatímního a Národního. Praha: Academia, 1988.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Helena Schieblová-Vávrová na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Helena Schieblová-Vávrová
• seznam českých sopranistek na stránkách Opera Info Archivováno 25. 3. 2009 na Wayback Machine.

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.