Helmovka louhová
 Helmovka louhová | |
|---|---|
 | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | houby (Fungi) |
| Oddělení | stopkovýtrusné houby (Basidiomycota) |
| Třída | stopkovýtrusé (Basidiomycetes) |
| Řád | lupenotvaré (Agaricales) |
| Čeleď | helmovkovité (Mycenaceae) |
| Rod | helmovka (Mycena) |
| Binomické jméno | |
| Mycena stipata Maas Geest. a Schwöbel; 1987 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Helmovka louhová (Mycena stipata) je druh houby z čeledi helmovkovité (Mycenaceae).
Znaky
Klobouk je kuželovitý nebo zvoncový, 1–3 cm široký, výrazně radiálně rýhovaný, hrbol je tmavší, než zbytek klobouku. V místech poškození mírně tmavne. Okraje jsou bíle lemované. Pokožka je, v závislosti na stáří plodnice, zbarvena různě tmavými odstíny hnědé.[1][2]
Lupeny jsou břichaté (vykukují zpod klobouku), bílé, na klobouku řídce uspořádané. Výtrusný prach je bílý.[1][2]
Třeň je 5–7 cm dlouhý, dutý, válcovitý, tenký, stejného zbarvení co klobouk, báze je ojíněná.[2]
Dužnina tenká, křehká, šťavnatá, voní po louhu (některé zdroje zmiňují podobnost se čpavkem či kyselinou dusičnou).[1][3][2]
Nepříjemný, louh připomínající zápach je způsobený v myceliu obsaženou směsí chlorovaných fenolů. To bylo dokázáno pokusem, kdy byl do vzorku mycelia přidán bromid – produktem reakce byly bromované fenoly. Předpokládá se, že přítomnost těchto látek (zejména jejich nepříjemný odor) využívá helmovka louhová jako formu obranného mechanismu.[4]
Užití
Nejedlý druh.[1]
Ekologie
Tato helmovka roste od jara do podzimu na trouchnivějícím dřevě jehličnanů (preferuje smrky). Vyskytuje se výhradně v trsech.[2]
Rozšíření
Výskyt tohoto druhu byl pozorován v oblastech Severní Ameriky, Evropy, Japonska, Tchaj-wanu, Ruska a Islandu.[5]
Galerie
Možnost záměny
- Helmovka zelenobřitá (Mycena viridimarginata) – liší se olivovým nádechem plodnice
- Helmovka smrková (Mycena silvae-nigrae) – liší se solitérním růstem plodnic
- Helmovka šiškomilná (Mycena strobilicola) – liší se růstem na šiškách
- Helmovka ojíněná (Mycena leptocephala) – liší se růstem na opadu / napadaných větvičkách
- Helmovka skvrnitá (Mycena maculata)[3][2]
Reference
- ↑ a b c d GRÜNERT, Helmut; GRÜNERT, Renate. Houby. Praha: Knižní klub, 1995. ISBN 80-717-6183-4.
- ↑ a b c d e f Mycena stipata - helmovka louhová - myko.cz. www.myko.cz [online]. [cit. 2023-07-21]. Dostupné online.
- ↑ a b Mycena stipata (Helmovka louhová). www.mykologie.net [online]. [cit. 2023-07-21]. Dostupné online.
- ↑ PROF. PATOČKA, Jiří. Helmovka louhová a její chemická obranná strategie. www.toxicology.cz [online]. [cit. 2023-07-21]. Dostupné online.
- ↑ Mycena stipata Maas Geest. & Schwöbel. www.gbif.org [online]. [cit. 2023-07-21]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
- GRÜNERT, Helmut a GRÜNERT, Renate. Houby. Praha: Knižní klub, 1995. Průvodce přírodou (Knižní klub). ISBN 80-717-6183-4 (str. 104)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu helmovka louhová na Wikimedia Commons 
Taxon Mycena stipata ve Wikidruzích- https://www.gbif.org/species/4911728
- http://www.toxicology.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=1071
- https://www.myko.cz/myko-atlas/Mycena-stipata/
- http://www.mykologie.net/index.php/houby/podle-morfologie/lupenate/item/805-mycena-stipata
Portály: Houby
