Ingalls Shipbuilding

Ingalls Shipbuilding
Logo
Základní údaje
Právní forma	soukromá společnost
Datum založení	1938
Zakladatel	Robert Ingersoll Ingalls Sr.
Adresa sídla	Pascagoula, Spojené státy americké
Souřadnice sídla	30°20′51″ s. š., 88°34′30″ z. d.
Charakteristika firmy
Oblast činnosti	loďařství
Mateřská společnost	Litton (1961–2001) Northrop Grumman Ship Systems (2001–2011) Huntington Ingalls Industries (od 2011)
Identifikátory
Oficiální web	hii.com/what-we-do/divisions/ingalls-shipbuilding/
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ingalls Shipbuilding je americká loděnice založená roku 1938 na pobřeží Mexického zálivu Pascagoule ve státě Mississippi. Zabývá se navrhováním, stavbou, provozní podporou, opravami a modernizacemi plavidel pro civilní i vojenský sektor. Dále je významným dodavatelem vrtných plošin a dalšího vybavení pro těžařský sektor.^[1] Od roku 2001 je součástí koncernu Northrop Grumman. K roku 2011 zaměstnávala 10 500 osob.^[1] Počtem dodaných plavidel představuje nejvýznamnějšího dodavatele Námořnictva Spojených států amerických. Zároveň je největším zaměstnavatelem ve státě Mississippi.^[2]

Loděnice byla založena roku 1938 a už roku 1939 se stala největším zaměstnavatelem státu Mississippi. Jako první v ní byla dokončena nákladní loď SS Exchequer. V souvislosti se vstupem USA do druhé světové války se loděnice přeorintovala na válečnou výrobu. Její první válečnou lodí byl vojenský transport USS Arthur Middleton, spuštěný na vodu v prosinci 1941.^[2]

Od počátku 50. let se loděnice zaměřila na stavbu plavidel pro americké námořnictvo. Kromě toho však vyráběla například ropné plošiny.^[1] Roku 1955 založila svou jadernou divizi a roku 1957 získala první zakázku na jaderné ponorky.^[2] Celkem postavila dvanáct jaderných útočných ponorek a u dalších jedenácti zajistila modernizaci spojenou s výměnou jaderného paliva.^[1] Ve druhé polovině 50. let navíc získala zakázku na dva torpédoborce třídy Forrest Sherman. Torpédoborce se od té doby staly významnou položkou jejího výrobního programu.^[2]

V roce 1961 loděnici Ingalls Shipbuilding získal americký koncern Litton Industries. Roku 1970 začaly práce na významném rozšíření loděnice. V 70. letech loděnice postavila sérii 31 torpédoborců třídy Spruance a v 80. letech byla hlavním dodavatelem křižníků třídy Ticonderoga. Celkem jich dodala devatenáct kusů. V roce 1977 v loděnici pracovalo přibližně 25 000 osob, nejvíce v její historii. Kromě toho postavila i řadu velkých výsadkových lodí a dalších plavidel. Plavidlům s jaderným pohonem se loděnice přestala věnovat v roce 1980.^[1] Od roku 1992 loděnice Ingalls staví torpédoborce třídy Arleigh Burke. Do roku 2023 získala objednávky na celkem čtyřicet kusů.

Roku 2001 koncern Northrop Grumman koupil společnost Litton Industries, čímž se stal i vlastníkem i jejích loděnic Ingalls Shipbuilding a Avondale Shipyard. V letech 1961–2001, kdy byla loděnice Ingalls Shipbuilding součástí koncernu Litton Industries, postavila více než 250 plavidel, z toho více než 200 pro americké námořnictvo.^[2]

• Třída Barbel (1 ks)
• Třída Skipjack (2 ks)
• Třída Thresher (3 ks)
• Třída Sturgeon (7 ks)

• Třída Ticonderoga (19 ks)

• Třída Forrest Sherman (2 ks)
• Třída Spruance (31 ks)
• Třída Kidd (4 ks)
• Třída Arleigh Burke (40 ks)

• Třída Sa'ar 5 (3 ks)

• Třída Legend (11 ks)

• Třída Arthur Middleton (3 ks)
• Třída Bayfield (21 ks)
• Třída Terrebonne Parish (5 ks)
• Třída Thomaston (8 ks)
• Třída Anchorage (1 ks)
• Třída Austin (2 ks)

• Třída San Antonio (5 ks)
• Třída Iwo Jima (2 ks)
• Třída Tarawa (5 ks)
• Třída Wasp (8 ks)
• Třída America (2 ks, 2 ks ve stavbě)

• USCGC Glacier (WAGB-4) – ledoborec
• Třída Kilauea (4 ks) – muniční lodě
• Třída Hunley (1 ks) – mateřská loď ponorek
• Třída Simon Lake (1 ks) – mateřská loď ponorek

• Třída Lupo – modernizace dvou jednotek pro Venezuelské námořnictvo v letech 1998–2002
• USS Iowa (BB-61) a USS Wisconsin (BB-64) – reaktivace a modernizace v letech 1984 a 1988

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ingalls Shipbuilding na Wikimedia Commons
• INGALLS SHIPBUILDING Pascagoula MS [online]. Shipbuildinghistory.com, rev. 2021-04-15 [cit. 2023-10-23]. Dostupné online. (anglicky)