Islám v Pobřeží slonoviny

Mešita na abidžanském předměstí Marcory

Islám v Pobřeží slonoviny vyznává přibližně 43 % populace.[1][2] Na konci 80. let 20. století se v Pobřeží slonoviny modlili, postili a dávali almužnu podle přísných zásad islámu pouze nejzbožnější muslimové a hadždž, posvátnou cestu do Mekky, si mohli dovolit pouze nejbohatší z nich.[3]

Většina muslimů v Pobřeží slonoviny se hlásí k sunnitům, kteří dodržují typ islámského práva zvaný málikovský mazhab. Súfismus, který zahrnuje organizaci mystického bratrstva zvaného taríka, je v zemi také velmi rozšířený. Tento směr je silně protkaný domorodými vírami a praktikami. V Pobřeží slonoviny jsou zastoupena všechna čtyři hlavní súfijská bratrstva, i když nejoblíbenějšími jsou kádiríja, založená v 11. století, a tidžáníja, založená v 18. století. Kádirija je rozšířena především na západě země, tidžáníja na východě. Ostatní dvě bratrstva mají v Pobřeží slonoviny pouze málo příznivců. V zemi se vyskytuje i heterodoxní mesianistické hnutí Ahmadíja.[3]

Významnou náboženskou autoritou je zde marabout, který je považován za zázračného lékaře a mystika, který uplatňuje magickou i morální autoritu. Je také respektován jako výrobce amuletů, které chrání nositele muslimského i nemuslimského vyznání před zlem. Vliv maraboutů vyvolal ve společnosti Pobřeží slonoviny řadu reakcí, mimo jiné vznik několika reformních hnutí. Tato hnutí často odsuzují súfismus a marabouty jako neislámské, ale chudí v maraboutech vidí mluvčí utlačovaných.[3]

Hamallismus začal jako islámské reformní hnutí ve Francouzském Súdánu na počátku 20. století a poskytl možnost pro vyjádření politické i náboženské nespokojenosti. Jeho zakladatel byl vypovězen ve 30. letech 20. století z Francouzského Súdánu a odešel do Pobřeží slonoviny. Zde kázal tuto náboženskou reformu umírněnou formou s tolerancí mnoha místních praktik, ale zároveň odsoudil mnoho aspektů súfismu. Ortodoxní islámská bratrstva byla schopná přesvědčit francouzské úřady, že hamallismus byl zodpovědný za politická povstání ve Francouzském Súdánu. Úřady následně Hamalláha vyhnaly z Pobřeží slonoviny a jeho učení zakázaly.[3]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Islam in Ivory Coast na anglické Wikipedii.

  1. Recensement Général de la Population et de l'Habitat 2017 (PDF). Cote d'Ivoire Census. s. 36 Dostupné online
  2. Cote d’Ivoire - The World Factbook. www.cia.gov [online]. [cit. 2021-08-22]. Dostupné online. 
  3. a b c d Cote d'Ivoire : a country study. Library of Congress, Washington, D.C. 20540 USA [online]. [cit. 2021-08-22]. Dostupné online. 

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu islám v Pobřeží slonoviny na Wikimedia Commons
Islám v afrických zemích
Mapa Afriky
Alžírsko • Angola • Benin • Botswana • Burundi • Burkina Faso • Čad • Konžská demokratická republika • Džibutsko • Egypt • Eritrea • Etiopie • Gabon • Gambie • Ghana • Guinea • Guinea-Bissau • Jihoafrická republika • Jižní Súdán • Kamerun • Kapverdy • Keňa • Komory • Konžská republika • Lesotho • Libérie • Libye • Madagaskar • Malawi • Mali • Maroko • Mauritánie • Mauricius • Mosambik • Namibie • Niger • Nigérie • Pobřeží slonoviny • Rovníková Guinea • Rwanda • Senegal • Seychely • Sierra Leone • Somálsko • Středoafrická republika • Súdán • Svatý Tomáš a Princův ostrov • Svazijsko • Tanzanie • Togo Tunisko • Uganda • Zambie • Západní Sahara • Zimbabwe