Jan II. Smiřický ze Smiřic
Jan II. Smiřický ze Smiřic | |
---|---|
Jan II. Smiřický ze Smiřic (B. Paprockiː Diadochos id est svccessio, 1602) | |
Narození | 1470 |
Úmrtí | 31. ledna 1506 (ve věku 35–36 let) |
Místo pohřbení | Lysá nad Labem |
Choť | Uršula Buchovcová z Buchova |
Děti | Ladislav († po 1544) Jindřich († 1530) |
Rodiče | Jindřich Smiřický ze Smiřic († 1487 nebo 1489) Kateřina Mašťovská z Kolovrat († 1529) |
Příbuzní | praděd: Václav Smiřický ze Smiřic děd: Jan I. Smiřický ze Smiřic († 1453) bratr: Zikmund I. Smiřický ze Smiřic († 1548) bratr: Albrecht Smiřický ze Smiřic (1472–1505) bratr: Jaroslav Smiřický ze Smiřic (1474–1510) synovec: Jaroslav I. Smiřický ze Smiřic (1513–1597) synovec: Albrecht Smiřický ze Smiřic (1528–1566) synovec: Jindřich Smiřický ze Smiřic (1535–1569) vnuk: Zikmund Smiřický ze Smiřic († 1550) vnuk: Václav Smiřický ze Smiřic (1524–1586) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jan II. Smiřický ze Smiřic (1470 – 31. ledna 1506)[1] byl český šlechtic a zakladatel housecké větve rodu Smiřických ze Smiřic. Tato větev vymřela Janovým vnukem Václavem v roce 1586.
Původ a život
Narodil se jako syn Jindřicha Smiřického ze Smiřic (asi 1440[1] nebo asi 1446[2] – 1487[3] nebo 1489[2]), který byl císařem Fridrichem III. v roce 1475 povýšen do říšského panského stavu, a jeho manželky Kateřiny Mašťovské z Kolovrat (kolem 1450–1529). V době smrti otce byl Jan II. plnoletý jako jediný ze svých sourozenců.
Údajně se stal purkrabím Pražského hradu.[3] V přehledu Františka Palackého ovšem chybí.[4]
Byl pohřben v Lysé nad Labem.[1][5]
Rodina
Oženil se s Uršulou Buchovcovou z Buchova, dcerou válečníka poděbradské doby. Narodilo se jim šest[5] nebo sedm dětí (tři synové a čtyři dcery).[1]
- 1. Ladislav († po 1544)
- ∞ Anna z Tetova
- 2. Jindřich († 1530)
- ∞ Eufemie (Féma Tetourka) z Tetova
- 3. Anna († 1561, pohřbena v Lysé nad Labem)
- ∞ Mikuláš Vančura z Řehnic († 1582, pohřben v Lysé nad Labem), syn Magdalény Smiřické a Jana z Řehnic
- 4. Václav († 1525)
- 5. Eliška († asi 1542)[1]
- ∞ Petr Adršbach z Dubé († 1532)[1]
- 6. Johana († mladá)
- 7. Magdaléna
- 1. ∞ Jan Vančura z Řehnic († 1539)
- 2. ∞ Jaroslav Beřkovský ze Šebířova
Majetek
Po otci zdědil polovinu panství Houska. Matka se mu ale majetek zdráhala vydat, pře se dokonce projednávala před králem Vladislavem II. Jagellonským.[6] Druhou polovinu Housky koupil od bratra Zikmunda I. († 1548) za 2250 kop grošů českých.[3] Vlastnil také Lysou nad Labem a Sychrov.[3] Jako majitel Lysé nad Labem měl spory a konflikty s Nymburkem.[5] Byly mu také zastaveny vsi svatojiřského kláštera Chorušice a Choroušky, které se nacházejí u Mělníka.[7]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e f MAREK, Miroslav. Rodokmen Smiřický ze Smiřic [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2007-06-29 [cit. 2020-09-23]. Dostupné online.
- ↑ a b ČECHURA, Jaroslav; STACHUROVÁ KUCROVÁ, Veronika; VLASÁKOVÁ, Zuzana. Smiřičtí: krátké dějiny úspěšného rodu. Praha: NLN, 2018. 476 s. ISBN 978-80-7422-646-5. S. 79 a 87. Dále jen Smiřičtí.
- ↑ a b c d JUŘÍK, Pavel. Dominia Smiřických a Liechtensteinů v Čechách. Praha: Libri, 2012. 215 s. ISBN 978-80-7277-490-6. S. 16.
- ↑ PALACKÝ, František. Dílo Františka Palackého I. Příprava vydání Jaroslav Charvát. Praha: [s.n.], 1941. Dostupné online. Kapitola Přehled současný nejvyšších důstojníků a úředníků, s. 321–417.
- ↑ a b c Smiřičtí, s. 93
- ↑ Smiřičtí, s. 92
- ↑ Smiřičtí, s. 94
Literatura
- ČECHURA, Jaroslav; STACHUROVÁ KUCROVÁ, Veronika; VLASÁKOVÁ, Zuzana. Smiřičtí: krátké dějiny úspěšného rodu. Praha: NLN, 2018. 476 s. ISBN 978-80-7422-646-5.
- JUŘÍK, Pavel. Dominia Smiřických a Liechtensteinů v Čechách. Praha: Libri, 2012. 215 s. ISBN 978-80-7277-490-6. S. 16.
Externí odkazy
- Rodokmen Smiřických na stránkách genealogy.euweb.cz (Miroslav Marek)
- Rodokmen s erby na stránkách www.roskildehistorie.dk
Smiřičtí ze Smiřic | ||
---|---|---|
1475 a 1480 český panský stav, 1554 říšský panský stav | ||
1. generace | Václav | |
2. generace | Hynek I. • Jan I. († 1453) • Kateřina († po 1457) | |
3. generace | Hynek II. († před 1476) • Jan • Jindřich (1440–1487) • Václav († 1470) | |
4. generace | Alžběta († 1499) • Anežka († 1548) • Jan II. (1470–1506) • Lidmila (Eliška) († 1548) • Jaroslav (1474–1510) • Albrecht (1472–1505) • Markéta • Anna • Johana • Mandaléna • Zikmund I. (1468/1477–1548) • Magdaléna | |
5. generace | Ladislav († po 1544) • Jindřich († 1530) • Anna • Václav († 1525) • Eliška († asi 1542) • Johana • Magdaléna • Jaroslav I. (1513–1597) • Markéta († 1575) • Kateřina • Albrecht* (1528–1566) • Anežka († po 1599) • Salome • Jindřich** (1535–1569) • Mariána • Sidonie • Johana • Lidmila | |
6. generace | Zikmund (asi 1520 – asi 1550) • Uršula • Václav (Vaněk) (1524–1586) • Žofie • Markéta • Jindřich • Jan Vilém (asi 1520–1549) • Kateřina († 1569) • Alžběta († 1569) • Vojtěch († 1568) • Kateřina* († 1608) • Václav* (1564–1593) • Zikmund* († 1558) • Jaroslav* (1566–1570) • Albrecht* († 1562) • Markéta* (1557–1593) • Anna Salomena* • Zikmund II.** (1557–1608) • Jaroslav Jan** (1566–1588) • Anna Kateřina** († 1610) • Albrecht Vladislav** (1568–1602) | |
7. generace | Jaroslav Zikmund* (1588–1600) • Kateřina* († 1608) • Albrecht Václav* (1590–1614) • Jaroslav II.** (1588–1611) • Eliška Kateřina** (1590–1620) • Jindřich Jiří** (1592–1630) • Markéta Salomena** (1597–asi 1655) • Albrecht Jan** (1594–1618) • Ladislav** (1600–1600) | |
Sídla | Palác Smiřických v Praze • Hrubá Skála • Škvorec • Náchod • Kostelec nad Černými lesy • Uhříněves • Koloděje • Český Dub • Kumburk • Dymokury | |
Pohřebiště | Zámecká kaple sv. Vojtěcha v Kostelci nad Černými lesy • Kostel sv. Václava v Rovensku pod Troskami • Kostel sv. Vavřince v Náchodě | |
* náchodská linie, ** hruboskalská linie, tučně jsou vyznačeni senioři (hlavy) rodu (od 16. století) |