Javořická vrchovina
Javořická vrchovina | |
---|---|
Nejvyšší bod | 837 m n. m. (Javořice) |
Rozloha | 624 km² |
Střední výška | 604 m n. m. |
Nadřazená jednotka | Českomoravská vrchovina |
Sousední jednotky | Třeboňská pánev, Křemešnická vrchovina, Křižanovská vrchovina |
Podřazené jednotky | Novobystřická vrchovina, Jihlavské vrchy |
Světadíl | Evropa |
Stát | Česko Česko Rakousko Rakousko |
Javořická vrchovina na mapě Česka | |
Horniny | žula |
Povodí | Labe, Dunaj |
Souřadnice | 49°7′48″ s. š., 16°12′ v. d. |
Identifikátory | |
Kód geomorf. jednotky | IIC-6 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Javořická vrchovina je geomorfologický celek Českomoravské vrchoviny. Jedná se o nejvyšší část vrchoviny (s plochou 624 km2, střední výška 604 m). Je tvořená horninami centrálního moldanubického plutonu, výrazně se uplatňují tvary ovlivněné vlastnostmi žul (skalní mísy, dutiny).
Geomorfologické členění
Vrchovina se skládá ze dvou podcelků:
- Jihlavské vrchy (Javořice, 837 m n. m.)
- Novobystřická vrchovina (Vysoký kámen, 732 m n. m.)
Jihlavské vrchy
- masivní severní část: Řásenská vrchovina s nejvyšším bodem Javořice
- střední část: Mrákotínská sníženina s velkými žulovými lomy u Mrákotína
- jižní část Pivničky (Hradisko, 761 m)
Novobystřická vrchovina
Na jejím území se nachází výrazné kotliny:
- Kačležská – s četnými rybníky (Kačležský, Krvavý), rašeliniště
- Landštejnská – časté jsou tvary zvětrávání a odnosu žul
- Albeřská – v okolí Nové Bystřice, rybníkářská oblast, výběžek sníženiny z Rakouska
- Rudolecký prolom – úzká protáhlá sníženina protékaná v celé délce Bolíkovským potokem
Geomorfologické členění celé Českomoravské vrchoviny uvádí následující tabulka:[1][2]:
Geomorfologické členění Českomoravské vrchoviny | ||
---|---|---|
ČESKÁ VYSOČINA • Česko-moravská subprovincie | ||
KŘEMEŠNICKÁ VRCHOVINA | Jindřichohradecká pahorkatina | Čihadlo (665 m) |
Pacovská pahorkatina | Lísek (760 m) | |
Želivská pahorkatina | Na altánku (634 m) | |
Humpolecká vrchovina | Křemešník (769 m) | |
HORNOSÁZAVSKÁ PAHORKATINA | Kutnohorská plošina | Za stodolami (537 m) |
Světelská pahorkatina | Žebrákovský kopec (601 m) | |
Havlíčkobrodská pahorkatina | Roudnice (661 m) | |
Jihlavsko-sázavská brázda | Kázek (567 m) | |
ŽELEZNÉ HORY | Chvaletická pahorkatina | bezejmenný (450 m) |
Sečská vrchovina | Vestec (668 m) | |
HORNOSVRATECKÁ VRCHOVINA | Žďárské vrchy | Devět skal (836 m) |
Nedvědická vrchovina | Horní les (772 m) | |
KŘIŽANOVSKÁ VRCHOVINA | Bítešská vrchovina | Harusův kopec (743 m) |
Brtnická vrchovina | Velký Špičák (734 m) | |
Dačická kotlina | Ivanův kopec (644 m) | |
JAVOŘICKÁ VRCHOVINA | Jihlavské vrchy | Javořice (837 m) |
Novobystřická vrchovina | Vysoký kámen (732 m) | |
JEVIŠOVICKÁ PAHORKATINA | Jemnická kotlina | Vráž (576 m) |
Bítovská pahorkatina | Suchá hora (571 m) | |
Jaroměřická kotlina | Zadní hora (634 m) | |
Znojemská pahorkatina | Na skalném (556 m) | |
PROVINCIE • Subprovincie / Oblast / CELEK • Podcelek • Vrchol |
Přehled nejvyšších a nejprominentnějších hor a kopců obsahuje Seznam vrcholů v Javořické vrchovině.
Odkazy
Reference
- ↑ DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9.
- ↑ Geomorfologie Česko-moravské soustavy
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Javořická vrchovina na Wikimedia Commons
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
Portály: Česko | Geografie