Jodid sodný
Jodid sodný | |
---|---|
Krystalová mřížka jodidu sodného | |
Obecné | |
Systematický název | jodid sodný |
Latinský název | Natrii iodidum Natrium iodatum |
Anglický název | Sodium iodide |
Německý název | Natriumiodid |
Sumární vzorec | NaI |
Vzhled | bílý hygroskopický prášek nebo krystalky |
Identifikace | |
Registrační číslo CAS | 7681-82-5 13517-06-1 (dihydrát) |
PubChem | 5238 |
ChEBI | 33167 |
Číslo RTECS | WB6475000 |
Vlastnosti | |
Molární hmotnost | 149,895 g/mol 185,925 g/mol (dihydrát) |
Teplota tání | 661 °C 152 °C (dihydrát) |
Teplota varu | 1 304 °C |
Hustota | 3,665 g/cm3 |
Dynamický viskozitní koeficient | 1,45 cP (677 °C) 1,18 cP (747 °C) 0,96 cP (827 °C) |
Index lomu | nD= 1,744 5 |
Rozpustnost ve vodě | 159,7 g/100 g (0 °C) 179,3 g/100 g (20 °C) 184 g/100 g (25 °C) 190 g/100 g (30 °C) 205 g/100 g (40 °C) 227 g/100 g (50 °C) 257 g/100 g (60 °C) 297,02 g/100 g (80 °C) 302,08 g/100 g (100 °C) 310 g/100 g (120 °C) 320 g/100 g (140 °C) dihydrát 315,19 g/100 g (0 °C) 383,81 g/100 g (20 °C) 552,07 g/100 g (40 °C) 644,44 g/100 g (50 °C) 840,03 g/100 g (60 °C) 1 366 g/100 g (100 °C) |
Rozpustnost v polárních rozpouštědlech | methanol 65,0 g/100 g (10 °C) 78,0 g/100 g (25 °C) 80,7 g/100 g (40 °C) 79,4 g/100 g (60 °C) ethanol 43,3 g/100 g (25 °C) aceton 30,0 g/100 g (20 °C) 21,8 g/100 g (30 °C) kapalný amoniak |
Rozpustnost v nepolárních rozpouštědlech | pyridin |
Povrchové napětí | 83 mN/m (760 °C) |
Struktura | |
Krystalová struktura | krychlová trojklonná (dihydrát) |
Hrana krystalové mřížky | a= 646 pm dihydrát a=685 pm b=576 pm c=716 pm α=98° β=119° γ=68°30´ |
Dipólový moment | 30,8×10−30 Cm |
Termodynamické vlastnosti | |
Standardní slučovací entalpie ΔHf° | −287,9 kJ/mol −884,9 kJ/mol (dihydrát) |
Entalpie tání ΔHt | 147 J/g |
Entalpie varu ΔHv | 1 067 J/g |
Entalpie rozpouštění ΔHrozp | −50,2 J/g |
Standardní molární entropie S° | 98,5 JK−1mol−1 115,5 JK−1mol−1 (dihydrát) |
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf° | −284,6 kJ/mol −747,7 kJ/mol (dihydrát) |
Izobarické měrné teplo cp | 0,348 4 JK−1g−1 |
Bezpečnost | |
GHS07 GHS08 GHS09 Nebezpečí[1] | |
R-věty | R50 |
S-věty | S61 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jodid sodný je anorganická sloučenina s chemickým vzorcem NaI. Obsahuje sodné kationty (Na+) a jodidové anionty (I−), je to tedy iontová sloučenina. Za standardních podmínek se vyskytuje jako bílá krystalická sůl, která je hygroskopická a ve vodě dobře rozpustná. Na vzduchu podléhá oxidaci jodidu na jod a získává žlutou barvu.
Je to chaotropní sůl, tedy iontová sloučenina, která snižuje strukturovanost vody. Při vysoké koncentraci jodidu sodného a při vhodném pH dojde k rozbití vodíkových vazeb mezi molekulami vody.
Používá se především jako doplněk stravy, při léčbě a prevenci jodové karence (nedostatek jodu) nebo při ozáření radioaktivním zářením. V organické chemii se jodid sodný používá k detekci radiace. Jeho monokrystaly doplněné thaliem se používají jako scintilační detektory pro spektrometrii záření gama.
Stabilita
- Jodid sodný, stejně jako ostatní jodidy, je za běžných podmínek oxidován atmosférickým kyslíkem (O2) na molekulární jod (I2). Vzniká jodidový komplex I2 a I−, který má žlutou barvu (na rozdíl od bílé barvy jodidu sodného).
- Oxidační proces urychluje přítomnost vody.
- K oxidaci jodidu sodného může docházet i vlivem světla - fotooxidace.
- Pro maximální stabilitu musí být jodid sodný skladován v tmavých prostorách při nízkých teplotách a nízké vlhkosti.
Reakce
- Sůl NaI může být přítomna jako anhydrát (bezvodá sloučenina), dihydrát (obsahuje dvě molekuly H20) nebo pentahydrát (obsahuje pět molekul H20). Anhydrát NaI krystalizuje z vodných roztoků při teplotě nad 65 °C. Dihydrát NaI.2H20 vzniká krystalizací při pokojové teplotě. Pentahydrát NaI.5H20 existuje pouze při nízkých teplotách mezi −13,5 °C a −31,5 °C.
- Průmyslově se sůl NaI vyrábí reakcí kyselých jodidů s hydroxidem sodným.
- Jodid sodný lze získat reakcí uhličitanu sodného s jodidem železa. Vyrábí se jako dihydrát. 4 Na2CO3 + Fe3I8 + 16 H2O → 8 NaI.2H20 + Fe3O4 + 4 CO2
- Běžnou oblastí použití jodidu sodného jsou polymerázové řetězové reakce a Finkelsteinova reakce pro konverzi alkylchloridů na alkyljodidy. Finkelsteinova reakce je nukleofilní substituce, která umožňuje výměnu jednoho atomu halogenu za jiný. Nejčastěji se používá k laboratorní přípravě alkyljodidů z jodidu sodného a z příslušných alkylchloridů nebo alkylbromidů. Tato reakce je založena na nerozpustnosti chloridu sodného v acetonu.
Použití
- Jodid sodný se běžně používá k léčbě a prevenci nedostatku jodu (jodová karence).
- Jako terapeutické činidlo při terapii radiojodem.
- Jako radiokontrastní látka pro mozkovou angiografii. Poprvé ji použil portugalský neurochirurg António Egas Moniz v roce 1927.
- Radioaktivní izotopy jodu123 a jodu131se používají jako jodid sodný v nukleární medicíně pro diagnostiku - zejména pro scintigrafii štítné žlázy. Princi metody je založen na krystalech jodidu sodného, které jsou dopované thaliem na části sodíkových pozic (NaI:Tl+). Zde vlivem ionizujícího záření vznikají fotony. Ty lze využít jako scintilační detektory - tradičně v nukleární medicíně, geofyzice nebo jaderné fyzice. NaI:Tl+ je nejpoužívanějším scintilačním materiálem, protože produkuje nejvíce světla.
Související články
Literatura
- VOHLÍDAL, Jiří; ŠTULÍK, Karel; JULÁK, Alois. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Natriumiodid na německé Wikipedii a Sodium iodide na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Sodium iodide. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jodid sodný na Wikimedia Commons
- Sodium Iodide Consumer Information
Jodidy s prvkem v oxidačním čísle I. | |
---|---|
Jodid stříbrný (AgI) • Jodid hlinný (AlI) • Jodid astatný (AtI) • Jodid zlatný (AuI) • Jodid měďný (CuI) • Jodid lithný (LiI) • Jodid sodný (NaI) • Jodid draselný (KI) • Jodid rubidný (RbI) • Jodid cesný (CsI) • Jodid rtuťný (Hg2I2) • Jodid indný (InI) • Jodid thallný (TlI) • Jodid thorný (ThI) • Jodovodík (HI) | |
Anorganické soli sodné | |
---|---|
Halogenidy a pseudohalogenidy | |
Soli kyslíkatých kyselin (neuvedeny soli | Chlornan sodný (NaOCl) • Chloritan sodný (NaClO2) • Chlorečnan sodný (NaClO3) • Chloristan sodný (NaClO4) • Bromnan sodný (NaOBr) • Bromitan sodný (NaBrO2) • Bromičnan sodný (NaBrO3) • Jodičnan sodný (NaIO3) Jodistan sodný (NaIO4) • Siřičitan sodný (Na2SO3) • Hydrogensiřičitan sodný (NaHSO3) • Disiřičitan sodný (Na2S2O5) • Dithioničitan sodný (Na2S2O4) • Dithionan sodný (Na2S2O6) • Síran sodný (Na2SO4) • Hydrogensíran sodný (NaHSO4) • Disíran sodný (Na2S2O7) • Peroxosíran sodný (Na2SO5) • Peroxodisíran sodný (Na2S2O8) • Seleničitan sodný (Na2SeO3) • Selenan sodný (Na2SeO4) • Telluričitan sodný (Na2TeO3) • Metatelluran sodný (Na2TeO4) • Pentahydrogenorthotelluran sodný (NaH5TeO6) • Cis-dusnan sodný (Na2N2O2) • Trans-dusnan sodný (Na2N2O2) • Peroxodusnan sodný (NaONNOONa; Na2N2O3) • Dusitan sodný (NaNO2) • Dusičnan sodný (NaNO3) • Orthodusičnan sodný (Na3NO4) • Peroxodusitan sodný (NaOONO) • Fosfornan sodný (NaPO2H2) • Dihydrogenfosforitan sodný (NaH2PO3) • Hydrogenfosforitan sodný (Na2HPO3) • Dihydrogenfosforečnan sodný (NaH2PO4) • Hydrogenfosforečnan sodný (Na2HPO4) • Fosforečnan sodný (Na3PO4) • Dihydrogendifosforečnan disodný (Na2H2P2O7) • Hydrogendifosforečnan trisodný (Na3HP2O7) • Difosforečnan sodný (Na4P2O7) • Trifosforečnan sodný (Na5P3O10) • Metafosforečnan sodný (NaPO3) • Cyklotrifosforečnan sodný (Na3P3O9) • Cyklohexafosforečnan sodný (Na6P6O18) • Arsenitan sodný (NaAsO2) • Hydrogenarseničnan sodný (Na2HAsO4) • Arseničnan sodný (Na3AsO4) • Tetrahydrogenantimonitan sodný (NaSb (OH)4) • Antimonitan sodný (NaSbO2) • Bismutičnan sodný (NaBiO3) • Uhličitan sodný (Na2CO3) • Hydrogenuhličitan sodný (NaHCO3) • Šťavelan sodný (Na2(CO2)2) • Hydrogenšťavelan sodný (NaH(CO2)2) • Orthokřemičitan sodný (Na4SiO4) • Metakřemičitan sodný (~Na2SiO3~) • Dikřemičitan sodný (Na2Si2O5) • Trikřemičitan sodný (Na2Si3O7) • Cínatan sodný (Na2SnO2) • Cíničitan sodný (Na2SnO3) • Metaboritan sodný (NaBO2) • Tetraboritan sodný (Na2[B4O5(OH)4]•8H2O) • Oktaboritan sodný (Na2B8O13•4H2O) • Perboritan sodný (Na2H4B2O8) • Hlinitan sodný (Na3AlO3) • Tetrahydroxidozinečnatan sodný (Na2Zn(OH)4) • Zinečnatan sodný (Na2ZnO2) • Rtuťnatan sodný (Na2HgO2) • Železičitan sodný (Na2FeO3) • Železan sodný (Na2FeO4) • Manganitan sodný (~NaMnO2~) • Manganečnan sodný (Na3MnO4) • Manganan sodný (Na2MnO4) • Manganistan sodný (NaMnO4) • Technecistan sodný (NaTcO4) • Rhenistan sodný (NaReO4) • Chromitan sodný (Na3[Cr(OH)6]) • Chroman sodný (Na2CrO4) • Dichroman sodný (Na2Cr2O7) • Molybdenan sodný (Na2MoO4) • Wolframan sodný (Na2WO4) • Metavanadičnan sodný (NaVO3) • Orthovanadičnan sodný (Na3VO4) • Trititaničitan sodný (Na2Ti3O7) • Zirkoničitan sodný (Na2ZrO3) • Diuranan sodný (Na2U2O7) |
Soli tvořené záměnou vodíku ze sloučenin typu prvekx – vodíky | Hydrid sodný (NaH) • Hydroxid sodný (NaOH) • Oxid sodný (Na2O) • Peroxid sodný (Na2O2) • Superoxid sodný (NaO2) • Hydrogensulfid sodný (NaSH) • Sulfid sodný (Na2S) • Polysulfid sodný (Na2Sn) • Selenid sodný (Na2Se) • Tellurid sodný (Na2Te) • Polonid sodný (Na2Po) • Amid sodný (NaNH2) • Imid sodný (Na2NH) • Nitrid sodný (Na3N) • Azid sodný (NaN3) • Fosfid sodný (Na3P) • Dihydrogenarsenid sodný (NaAsH2) • Tetrahydridoboritan sodný (NaBH4) • Tetrahydridohlinitan sodný (NaAlH4) |
Jiné |