Josef Chalupský

Josef Chalupský
Narození21. července 1901
Praha, Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí1964 (ve věku 62–63 let)
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy (V, 15, 320)[1]
Národnostčeská
Občanstvíněmecké
Povolánípolicejní úředník; tlumočník, účastník výslechů a zatýkání
Zaměstnavateléčs. policie; pražské gestapo
Titultajemník tajné policie
Příbuznísestra: Marie Bartoňová (rozená Chalupská)[2]
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Petschkův palác neboli Petschkárna, kde sídlila hlavní úřadovna gestapa v Protektorátu Čechy a Morava

Josef Chalupský (21. července 1901, Praha – 1964)[3][2] byl předválečný příslušník československé policie, za Protektorátu Čechy a Morava pracoval jako tlumočník, účastník výslechů a zatýkání v pražské centrální úřadovně gestapa. Za druhé světové války kolaboroval s Němci.[4] Po osvobození Československa byl podroben výslechům, při nichž relativně pravdivě informoval o své práci na gestapu,[5] ale za tuto svoji aktivitu nebyl potrestán. Následně spolupracoval se státní bezpečností (StB).[6][3]

Život

Josef Chalupský se narodil 21. července 1901 v Praze do rodiny šikovatele c. a k. mysliveckého pluku.[7] Po skončení studií pracoval jako bankovní praktikant firmy J. G. Sell v Praze a úředník Zemského úřadu.[7] Chalupský začínal u československé policie.[6] V roce 1926 jej přeložili k Okresnímu úřadu v Sokolově.[7] Od roku 1937 působil u státní policejní expozitury ve Vejprtech, později v Přísečnici na Chomutovsku.[7] Po podepsání Mnichovské dohody a po odtržení Sudet od Československa (20. října 1938) byl Josef Chalupský přeložen do Prahy.[7] V roce 1939 (po německé okupaci a nastolení protektorátu) si jej vyžádalo gestapo (potřebovali tlumočníka) a v jeho službách pak působil až do května 1945.[7] Na III. oddělení pražského gestapa pracoval jako český policejní úředník, tlumočník, účastník výslechů a zatýkacích komand.[7][6] Poměrně známou osobou se stal teprve až svým působením v kanceláři 615 v centrále gestapa v Petschkově paláci. Během své kariéry u gestapa přijal německé občanství.[3]

Aktivity u gestapa

Od léta 1939 byl, coby tajemník tajné policie,[6] zasvěcován do případů řešených pražským gestapem. Jednalo se kupříkladu o následující aktivity:

  • podílel se na akcích gestapa namířených proti Schmoranzově skupině tiskových tajemníků;[6]
  • angažoval se při výsleších (v kanceláři kriminálního rady pražského gestapa Wilhelma Schultzeho je vedl komisař Oskar Fleischer a kriminální tajemník Karl Herschelmann) v kauze generála Aloise Eliáše,[6]
  • účastnil se akcí proti Třem králům (podplukovníku Josefu Balabánovi, podplukovníku Josefu Mašínovi, štábnímu kapitánu Václavu Morávkovi);[6]
  • osobně vyslýchal parašutistu Františka Pavelku (výsadek PERCENTAGE);[6]
  • účastnil se i akce proti ukrytým parašutistům v kostele v Resslově ulici[6][4]
  • pod velením komisaře Oskara Fleischera se Chalupský účastnil zatýkání jednoho z nejbližších spolupracovníků operace Anthropoid Jana Zelenky-Hajského dne 17. června 1942;[4]
  • zátahu na ilegální vysílačku dislokovanou v jinonickém akcízu v noci ze 3. října 1941 na 4. října 1941 se účastnil i Chalupský;[8]
  • organizátora odboje v Moravských Budějovicích a okolí Leopolda Lohniského zatklo gestapo 1. června 1942 v Praze po přestřelce s Josefem Chalupským.[8]
  • Po zatčení (v sobotu 9. října 1941 kolem 02:30 nad ránem) rezidenta sovětské vojenské rozvědky GRU (na území Protektorátu Čechy a Morava) a spolupracovníka domácího odboje majora letectva RNDr. Josefa Jedličky získalo při jeho výslechu gestapo informaci o Balabánově družce Josefě Kochmannové a její dceři Haně (* 1932). Na výsleších zatčeného Jedličky se podílel i Chalupský. Komisař Oskar Fleischer nařídil Josefu Chalupskému a inspektoru Šípovi sledovat Josefu Kochmannovou i její matku Annu Slezovou, ke které měl (dle policejního šetření) chodit na obědy štábní kapitán Václav Morávek.[9] Díky pasivnímu přístupu Chalupského a Šípa nepřineslo sledování obou žen žádné konkrétní výsledky. Přesto byla Josefa Kochmannová dne 6. ledna 1942 zatčena, ale nakonec ji významně pomohl Josef Chalupský. Přesvědčil kriminálního asistenta Karl Herschelmanna (Karel Herschelmann), aby vyřadil Josefu Kochmannovou a její matku Annu Slezovou ze složky určené pro stanný soud. Nakonec byly obě ženy v polovině února 1942 propuštěny.[9]

Po druhé světové válce

Po skončení druhé světové války svoje působení na gestapu charakterizoval jako „děvče pro všechno“ a gestapu údajně „sloužil s odporem a Čechům pomáhal“.[6] Měl na svědomí mnoho promarněných životů, po druhé světové válce zůstal nepotrestán a působil jako agent státní bezpečnosti (Stb).[3][6] Josef Chalupský zemřel v roce 1964.[2][p. 1]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Vyhledáním v databázi Správy pražských hřbitovů[1] jsou Josef Chalupský i jeho sestra Marie Bartoňová (rozená Chalupská) pohřbeni na Olšanských hřbitovech v Praze, úsek 5 (uváděn římskými číslicemi jako „V“); číslo oddělení 15; číslo hrobu 320.[1]

Reference

  1. ↑ a b c Vyhledávání hrobů dle zesnulých (Josef Chalupský; Marie Bartoňová) [online]. web: Databáze SPH (Správa pražských hřbitovů) [cit. 2022-04-17]. Chalupský Josef (O L Š A N Y, 005, 15, 320); Bartoňová Marie (O L Š A N Y, 005, 15, 320).. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c Josef Chalupský (1901–1964); sestra: Marie Bartoňová (rozená Chalupská) [online]. web: My Heritage cz [cit. 2022-04-16]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d Nacistické bezpečnostní složky v protektorátu (Josef Chalupský) [online]. web: Válka cz [cit. 2022-05-11]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c PADEVĚT, Jiří. Průvodce protektorátní Prahou: místa – události – lidé. 1. vyd. Praha: Academia, Archiv hlavního města Prahy, 2013. 804 s. ISBN 978-80-200-2256-1, ISBN 978-80-86852-53-9. Kapitola Jmenný rejstřík: Josef Chalupský, s. 387, 422. 
  5. ↑ KOURA, Petr. Podplukovník Josef Balabán : život a smrt velitele legendární odbojové skupiny Tři králové. Praha: Rybka, 2003. 309 s. ISBN 80-86182-72-X. S. 130, 152, 163, 165, 169, 177, 213, 216, 217, 221, 223, 229, 233-237, 245. 
  6. ↑ a b c d e f g h i j k BOHATA, Jan. Služebník gestapa: český policajt i tajemník obávaného „Řezníka“ Fleischera. iDNES.cz [online]. 2021-06-14. Dostupné online. 
  7. ↑ a b c d e f g Kdo byl Josef Chalupský [online]. web: MF Dnes, 2020-02-22 [cit. 2022-04-15]. Dostupné online. 
  8. ↑ a b PADEVĚT, Jiří. Kronika protektorátu. 1. vyd. Praha: Academia, 2021. 871 s. ISBN 978-80-200-3203-4. Kapitola Jmenný rejstřík: Josef Chalupský, s. 303, 394, 395. 
  9. ↑ a b KOURA, Petr. Podplukovník Josef Balabán : život a smrt velitele legendární odbojové skupiny Tři králové. Praha: Rybka, 2003. 309 s. ISBN 80-86182-72-X. Kapitola rejstřík osob: Josef Jedlička, s. 34, 35, 135 158, 176, 177, 213. 

Související články

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.