Markale

Markale
Poloha
AdresaMula Mustafe Bašeskije 4a, Gajev trg, 71000 Sarajevo, Sarajevo, Stari Grad, Bosna a HercegovinaBosna a Hercegovina Bosna a Hercegovina
Souřadnice43°51′32,21″ s. š., 18°25′23,05″ v. d.
Map
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Budova Městské tržnice v Sarajevu
Pohled na tržnici v zimě

Markale či Pijaca Markale (z německého Markthalle) je název Městské tržnice a současně nedaleké otevřené, ale zastřešené tržnice, která se nachází v centru Sarajeva, hlavním městě Bosny a Hercegoviny. Obchoduje se tu převážně s ovocem a zeleninou.

Historie

Projekt tržnice v moderním evropském stylu byl vypracován v roce 1894 a označen byl německým názvem Markthalle für Sarajevo. Výstavba probíhala jeden rok. Autorem stavby byl August Butsch, sudetský Němec původem z Náměšťě nad Oslavou. Stavitelem měl být údajně Josip Vancaš, dle některým teorií byl i autorem projektu.

Objekt byl realizován v tehdy populárním novorenesančním stylu. Kromě hlavního vstupu sem dříve vedly i vstupy boční. Ve vnitřním prostoru byla ocelově dřevěná konstrukce, na které byl dům posazen. V suterénu se nacházela ledárna. Uprostřed haly se nacházely hodiny, které vznikly ve stylu vídeňské secese.

Markale proslavily hlavně dva útoky, ke kterým zde došlo v časech války v 90. letech 20. století. Tehdy zde 5. února 1994 při minometné palbě zahynulo 68 lidí[1][2] a dalších 43 pak 28. srpna 1995.[3] Útok byl televizními stanicemi poměrně podrobně komunikován.[4] Právě druhý z útoků na civilní obyvatele, kteří zde čekali na dodávku základních potravin a vody, podnítil síly NATOútoku[2] na jednotky VRS a posunul zemi k Daytonské mírové smlouvě, která nakonec vedla k ukončení války.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gradska tržnica Markale na bosenské Wikipedii.

  1. Česká televize: Masakr na tržišti Markale
  2. a b R. DONIJA, Robert. Sarajevo: biografija grada. Sarajevo: Izdavač za istoriju, 2006. 462 s. Dostupné online. ISBN 9958-9642-8-7. S. 358. (bosensky) 
  3. Archivovaná kopie. brcko.tv [online]. [cit. 2018-07-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-07-17. 
  4. R. DONIJA, Robert. Sarajevo: biografija grada. Sarajevo: Izdavač za istoriju, 2006. 462 s. Dostupné online. ISBN 9958-9642-8-7. S. 350. (bosensky) 

Externí odkazy