NGC 246
NGC 246 | |
---|---|
Infračervený snímek NGC 246 ze Spitzerova vesmírného dalekohledu. | |
Pozorovací údaje (Ekvinokcium J2000,0) | |
Typ | planetární mlhovina |
Objevitel | William Herschel[1] |
Datum objevu | 1785[1] |
Rektascenze | 00h 47m 03,34s[2] |
Deklinace | -11°52′18,94″[2] |
Souhvězdí | Velryba (lat. Cet) |
Zdánlivá magnituda (V) | 10,9[1] |
Úhlová velikost | 4,6' × 4,1'[1] |
Vzdálenost | 1 600[3] ly |
Fyzikální charakteristiky | |
Poloměr | 2 až 5 ly |
Označení v katalozích | |
New General Catalogue | NGC 246 |
2MASS | 2MASS J00470333-1152189 |
IRAS | IRAS 00445-1207 |
Jiná označení | PK118-74.1, PN G118.8-74.7,[1] Caldwell 56 |
(V) – měření provedena ve viditelném světle | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
NGC 246 (také známá jako Caldwell 56) je planetární mlhovina v souhvězdí Velryby. Objevil ji britský astronom William Herschel v roce 1785. Centrální hvězdou je bílý trpaslík se zdánlivou magnitudou 12 a katalogovým označením HIP 3678. Vizuální zdánlivá magnituda této mlhoviny je 10,9, ale v modrém fotografickém spektru je mnohem jasnější s magnitudou 8,0. Proto se mlhovina zdá být na fotografiích jasnější vzhledem k okolním hvězdám, ale při vizuálním pohledu do dalekohledu je mlhovina mnohem slabší.[3] Mlhovina má také nízkou plošnou jasnost, proto se k jejímu pozorování doporučuje tmavá obloha bez světelného znečištění a alespoň středně velký amatérský dalekohled.
Mlhovina se na obloze nachází 1,5 stupně jižně od hvězd 5. magnitudy φ¹ Cet a φ² Cet, se kterými tvoří rovnostranný trojúhelník. Mezi NGC 246 a hvězdou φ² Cet se nachází slabá galaxie NGC 255.[3]
Na infračerveném snímku v nepravých barvách ze Spitzerova dalekohledu můžeme vidět centrální hvězdu obklopenou oblakem plynu a prachu. Ve vzdálenosti 3,8 obloukových sekund od centrální hvězdy vidíme jejího slabšího průvodce s magnitudou 14, u kterého není jisté, zda se jedná o náhodné seřazení dvou hvězd v různé vzdálenosti (optická dvojhvězda), nebo spolu tvoří fyzickou dvojhvězdu. Na snímku také můžeme vidět červeně zbarvený kruh, jehož střed je proti středu mlhoviny mírně posunutý.[4] Vyvržené plyny mají zelenou barvu a kruh z materiálu vyhnaného ze zestárlé hvězdy má červenou barvu. Předpokládá se, že je kruh složen zejména z molekul vodíku, který byl z hvězdy vyhnán ve formě atomů, které se po ochlazení sloučily v molekuly.
Galerie obrázků
- Snímek ve viditelném spektru ze Schulmanova dalekohledu o průměru 80 cm na hoře Mt. Lemmon v Arizoně.
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků NGC 246 na anglické Wikipedii a NGC 246 na španělské Wikipedii.
- ↑ a b c d e The NGC/IC Project: Results for NGC 246 [online]. [cit. 2016-04-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-05-28. (anglicky)
- ↑ a b SIMBAD Astronomical Database: Results for NGC 246 [online]. [cit. 2016-04-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c Stephen James O'Meara. The Caldwell Objects. [s.l.]: Sky Publishing Corporation ISBN 0-933346-97-2. S. 223.
- ↑ Spitzer Space Telescope. Dying Star Goes Out With a Ring [online]. [cit. 2016-04-04]. Dostupné online. (anglicky)
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu NGC 246 na Wikimedia Commons
- Simbad – NGC 246
Objekty v Caldwellově katalogu | |
---|---|
C1 • C2 • C3 • C4 • C5 • C6 • C7 • C8 • C9 • C10 • C11 • C12 • C13 • C14 • C15 • C16 • C17 • C18 • C19 • C20 • C21 • C22 • C23 • C24 • C25 • C26 • C27 • C28 • C29 • C30 • C31 • C32 • C33 • C34 • C35 • C36 • C37 • C38 • C39 • C40 • C41 • C42 • C43 • C44 • C45 • C46 • C47 • C48 • C49 • C50 • C51 • C52 • C53 • C54 • C55 • C56 • C57 • C58 • C59 • C60 • C61 • C62 • C63 • C64 • C65 • C66 • C67 • C68 • C69 • C70 • C71 • C72 • C73 • C74 • C75 • C76 • C77 • C78 • C79 • C80 • C81 • C82 • C83 • C84 • C85 • C86 • C87 • C88 • C 89 • C 90 • C 91 • C92 • C93 • C94 • C95 • C96 • C97 • C98 • C99 • C100 • C101 • C102 • C 103 • C 104 • C 105 • C106 • C107 • C108 • C109 |