30 000;[1] vyšší odhady okolo 100 000[2][3] 200 plavidel[4]
Okolo 4 000 dobře vyzbrojených a vycvičených jednotek[5] Nepravidelné jednotky o počtu 60 000 (většinou křížáčtí sedláci a obyvatelé Bělehradu)[6] 200 lodí[7]
Ztráty
13 000 vojáků[8] 200 galér[9] 300 děl[9]
neznámé
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Obléhání Bělehradu (maďarskyNándorfehérvár) bylo ozbrojené střetnutí osmansko-uherských válek, které se odehrálo ve dnech 4. července až 22. července 1456.
Průběh
Osmanský sultán Mehmed II. oblehl Bělehrad, hájený uherským vojevůdcem Jánosem Hunyadym. Obléhání trvalo téměř dva měsíce. Hunyady se svými Uhry nakonec 22. července statečným výpadem prorazil obležení a dobyl turecký tábor. Hunyadyovým spojencem byl františkánský kněz Jan Kapistránský, jehož kázání Uhrům dodávala odvahu. V táboře vítězného vojska však vypukla epidemie moru, jíž 11. srpna padl za oběť Hunyady a po dvou měsících rovněž Jan Kapistránský.
Připomínkou vítězné bitvy, která oddálila dobytí Uher Turky o 70 let, je dodnes polední zvonění katolických kostelů na celém světě. Tento zvyk totiž zavedl papež Kalixt III. právě na připomínku osvobození Bělehradu.
Reference
↑Kenneth M. Setton. The Papacy and the Levant, 1204-1571, Vol. 3: The Sixteenth Century to the Reign of Julius III. [s.l.]: [s.n.], 1984. ISBN978-0871691613. S. 174.Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Andrew Ayton; LESLIE PRICE. The Medieval Military Revolution: State, Society and Military Change in Medieval and Early Modern Society. London, England: I.B. Tauris, 1998. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-11-12. ISBN1-86064-353-1. Kapitola The Military Revolution from a Medieval Perspective.Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑John Julius Norwich. A History of Venice. New York, United States: Alfred B. Knopf, 1982. (Lecture Notes in Mathematics 1358). ISBN0-679-72197-5. S. 269.Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Kenneth M. Setton. The Papacy and the Levant, 1204-1571, Vol. 3: The Sixteenth Century to the Reign of Julius III. [s.l.]: [s.n.], 1984. ISBN978-0871691613. S. 175.Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Kenneth M. Setton. The Papacy and the Levant, 1204-1571, Vol. 3: The Sixteenth Century to the Reign of Julius III. [s.l.]: [s.n.], 1984. ISBN978-0871691613. S. 177.Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Kenneth M. Setton. The Papacy and the Levant, 1204-1571, Vol. 3: The Sixteenth Century to the Reign of Julius III. [s.l.]: [s.n.], 1984. ISBN978-0871691613. S. 177.Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Stanford J. Shaw. History of the Ottoman Empire and modern Turkey, Volume 1, Empire of the Gazis: The Rise and Decline of the Ottoman Empire 1280-1808. [s.l.]: [s.n.], 1976. ISBN978-0521291637. S. 63.Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Norman Housley. The Later Crusades, 1274-1580: From Lyons to Alcazar. First. vyd. [s.l.]: [s.n.], 1992. ISBN978-0198221364. S. 104.Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ abTom R. Kovach. The 1456 Siege of Belgrade. [s.l.]: [s.n.], 1992. Dostupné online. S. 34.Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Obléhání Bělehradu v roce 1456 na Wikimedia Commons
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.