Obležení Jasné Hory |
---|
konflikt: Švédská invaze do Polska |
Obrana kláštera (uprostřed s křížem převor Kordecki). |
|
Trvání | 18. listopad – 27. prosinec 1655 |
---|
Místo | Jasná Hora, Čenstochová |
---|
Souřadnice | 50°48′45″ s. š., 19°5′51″ v. d. |
---|
Výsledek | Vítězství Poláků |
---|
Strany |
---|
|
Velitelé |
---|
Augustyn Kordecki Stanisław Warszycki | Burchard von der Lühnen | |
Síla |
---|
300 mužů (včetně 70 mnichů) | 3200 mužů | |
Ztráty |
---|
4 mrtví 8 zraněných | asi 300 mrtvých a raněných | |
|
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Obležení Jasné Hory je malé, ale z hlediska vývoje švédsko-polské války přesto nesmírně důležité střetnutí. Začalo 18. listopadu 1655, když švédské jednotky pod velením Burcharda von der Lühnen oblehly opevněný klášter Jasná Hora, jednu z nejvýznamnějších svatyní Polska, a skončilo 27. prosince téhož roku, když Švédové vzdali obležení a od kláštera odtáhli.
Z hlediska vývoje války se obležení Jasné Hory ukázalo být katastrofálním omylem švédské strany - zákeřný útok na polskou národní svatyni, které byla Švédy předtím slíbena nedotknutelnost, rozběsnil polské veřejné mínění, což vedlo k řadě povstání proti švédské okupaci. Neschopnost švédské strany klášter dobýt pak účinek ještě umocnila, když se k pobouření přidalo obrovské nadšení a povstala většina Polska, což nakonec vedlo k vyhnání Švédů ze země.
Obraz v kultuře
Obležení Jasné Hory připomíná celá řada uměleckých děl, knih a filmů, z nichž světovou proslulost má zejména Sienkiewiczova Potopa a její zfilmování.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Obležení Jasné Hory na Wikimedia Commons