Oldřich V. z Hradce
Oldřich V. z Hradce | |
---|---|
Oldřich V. z Hradce (B. Paprocký, Zrcadlo slavného Markrabství moravského, 1593) | |
Úmrtí | 1453 |
Povolání | úředník |
Rodiče | Menhart z Hradce |
Rod | Páni z Hradce |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Oldřich V. z Hradce († 1453) byl český šlechtic z rodu pánů z Hradce, syn Menharta z Hradce, významné postavy doby husitských válek a následujícího interregna.
Život
Zmiňován je již v roce 1438, kdy spolu s otcem podporoval po Zikmundově smrti Albrechta Habsburského.[1] Když Jiří z Poděbrad dobyl v roce 1448 Prahu, zbavil Menharta z Hradce úřadu pražského purkrabího a internoval ho na poděbradském hradě, Oldřich proti tomu ostře protestoval, žádal otcovo propuštění a odmítal uznat Zdeňka Konopišťského, kterého Jiří do této funkce jmenoval. Na Jiřího nabídku Menhartova propuštění výměnou za vydání korunovačních klenotů, které páni z Hradce měli ve svém držení z titulu karlštejnského purkrabího, však Oldřich nepřistoupil. Místo toho se rozhořela drobná válka mezi poděbradskou jednotou a Hradeckými, spor nevyřešila ani následná jednání obou stran v Pelhřimově. Jiří nakonec Menharta propustil, protože ve vězení onemocněl, ten však krátce po propuštění zemřel.
Oldřich obvinil Jiřího, že jeho otce otrávil. Jiříkovi nepřátelé se pak z iniciativy Oldřicha z Rožmberka sešli ve Strakonicích, kde založili 8. února 1449 spolek známý pod jménem strakonická jednota. K signatářům patřil samozřejmě i Oldřich z Hradce. Vypukly boje mezi jednotou poděbradskou a jednotou strakonickou, které skončily vítězstvím poděbradské jednoty a uzavřením vildštejnské smlouvy v červnu 1450. Na sjezdu v Pelhřimově byl 3. srpna 1450 konečně ukončen i spor Oldřicha z Hradce s Jiřím z Poděbrad: bylo prohlášeno, že si nejsou navzájem ničím vinni, což i očistilo Jiřího od podezření z Menhartovy otravy.[2] Oldřich si podržel po otci karlštejnské purkrabství a i nadále zaujímal mezi českou šlechtou významné postavení. V roce 1451 byl mezi vyslanci, kteří žádali císaře Fridricha o vydání krále Ladislava. Na Jindřichově Hradci v témže roce hostil Eneáše Silvia, budoucího papeže Pia II., který byl císařem vyslán na sněm do Benešova.[1]
Oldřich byl ženatý s Markétou z Potštejna, zemřel však bez potomků a jeho smrtí vymírá hradecká linie rodu. Protože se král Ladislav Pohrobek zřekl práva odúmrti, celý majetek pánů z Hradce zdědili synové Jana Teleckého z telčské větve Jindřich a Heřman.[1]
Reference
- ↑ a b c SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Díl 4, Vysočina táborská. 3., nezm. vyd. Praha: Argo, 1995. 376 s. ISBN 80-85794-30-6. S. 40–41.
- ↑ PÁTÝ, Lukáš. Strakonická jednota : protivníci Jiřího z Poděbrad v souboji o moc v Českém království : Rigorózní práce [online]. Praha: Univerzita Karlova, 2015 [cit. 2022-02-23]. Dostupné online.
Páni z Hradce | ||
---|---|---|
Páni z Hradce vymřeli po meči v roce 1604 a po přeslici 1633 | ||
1. generace | Vítek I. z Prčice († 1194) | |
2. generace | Jindřich I. († 1237) | |
3. generace | Vítek († 1259) • Sezema z Kosové Hory | |
4. generace | Ludmila († po 1248) • Oldřich I. († po 1282) • Jindřich ze Stráže († asi 1254) • Dětřich († 1302) | |
5. generace | Marie († po 1285) • Kateřina († po 1285) • Vítek († asi 1291) • Otto († asi 1300) • Markéta († asi 1312) • Oldřich II. († 1312) | |
6. generace | Jan († asi 1327) • Eliška • Anna • Anežka († 1319) • Oldřich III. (1299–1348) | |
7. generace | Anna († 1369) • Jindřich II. († 1363) • Oldřich IV. († před 1383) • Menhart I. († po 1377) • Heřman († před 1404) | |
8. generace | Anna († 1380) • Jindřich III. "starší" († 1398) • Jindřich "mladší" († 1392) • Jindřich († asi 1366) • Henzlín († asi 1366) • Oldřich Vavák († 1412) • Eliška († asi 1407) • Anežka († asi 1396) • Jan starší († 1417) • Klára († 1389) • Menhart († 1393) • Eliška († 1457) | |
9. generace | Jan III. (mladší) († 1420) • Anna († po 1391) • Oldřich IV. Vavák († 1421) • Klára († po 1391) • Anna († po 1402) • Anna († po 1450) • Menhart II. (1398–1449) • Eliška (1400–1437) | |
10. generace | Alžběta (1416–1451) • Jan IV. Telecký (1419–1452) • Jindřich (* 1419) • Anna († 1452) • Oldřich († 1453) • Jan († 1421) • Jindřich († 1421) | |
11. generace | Jindřich IV. (1442–1507) • Heřman (asi 1445–1464) | |
12. generace | Adam I. (1494–1531) • Anna (asi 1497–1570) | |
13. generace | Voršila (1516–1570) • Magdalena (1519–1580) • Alžběta "Eliška" (1524–1585) • Jáchym (1526–1565) • Zachariáš (1527–1589) | |
14. generace | Anna "Anežka" († 1553) • Alžběta "Eliška" († 1555) • Adam II. (1549–1596) • Jindřich Adam (*/† 1551) • Anna Anežka (*/† 1557) • Anna Alžběta (1557–1596) • Menhart Lev (1555–1579) • Kateřina (asi 1577–1598) | |
15. generace | Vilém Zachariáš (1575–1589) • Bohunka (1576–1577) • Anna Kateřina (1578–1596) • chlapec (*/† 1578) • Jáchym Oldřich (1579–1604) • Lucie Otýlie (1582–1633) | |
Sídla | Jindřichův Hradec • Telč • Dačice • Palác pánů z Hradce v Praze • Roštejn • Slavonice • Stráž nad Nežárkou • Žirovnice | |
Pohřebiště | Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Jindřichově Hradci • kaple Všech svatých na zámku v Telči | |
tučně jsou vyznačeny hlavy rodu |