Orfeus a Eurydika
Orfeus a Eurydika | |
---|---|
Orfeo ed Euridice | |
Ilustrace na obálce prvního tištěného vydání opery Orfeo ed Euridice (Paříž, 1764) | |
Základní informace | |
Žánr | azione teatrale per musica |
Skladatel | Christoph Willibald Gluck |
Libretista | Ranier de' Calzabigi |
Počet dějství | 3 |
Originální jazyk | italština |
Premiéra | 5. října 1762, Vídeň, Burgtheater (2. verze 2. srpna 1774, Paříž, Palais des Tuileries) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Orfeus a Eurydika (v originále Orfeo ed Euridice) je název opery Christopha Willibalda Glucka z roku 1762. Autorem libreta je Ranier de' Calzabigi. Premiéra se konala 5. října 1762 ve vídeňském Burgtheater. Druhá verze opery byla poprvé uvedena 2. srpna 1774 v Paříži v Palais des Tuileries.
Filmová verze opery byla natočena v roce 2013 v Zámeckém divadle v Českém Krumlově. Dirigentem orchestru byl Václav Luks, režii vedl Ondřej Havelka. Roli Orfea převzal americký kontratenor Bejun Mehta, synovec dirigenta Zubina Mehty.[1]
Hlavní postavy
Obsah
Opera Orfeus a Eurydika má tři dějství. Její děj je vytvořen na základě řecké pověsti. Je však proti této báji pozměněn, takže má šťastný konec.
V prvním dějství Orfeus truchlí na hrobě své milé Eurydiky a rozhodne se ji vysvobodit z podsvětí. Bůh Zeus sesílá boha lásky Amora se vzkazem, že Orfeus se o vysvobození může pokusit, pokud svým zpěvem přemůže příšery podsvětí a vyvede Eurydiku z podsvětí, aniž by na ni jedinkrát pohlédl.
Ve druhém dějství Orfeus zpěvem opravdu přemůže démony, kteří hlídají vstup do podzemí a v kraji blažených - Elysiu - nalézá Eurydiku.
Ve třetím dějství vede Orfeus Eurydiku ven z podsvětí. Ta mu vyčítá, že se na ni ani jednou neohlédne tak dlouho, až to Orfeus nevydrží a podívá se na ni. Eurydika samozřejmě padá (podruhé) mrtvá k zemi, zasažena trestným bleskem bohů. Orfeus si zoufá, vytahuje dýku a chystá se ukončit i svůj život, což dojme bohy natolik, že Eurydiku vzkřísí a dovolí oběma odchod z podsvětí zpět na zem.
Odkazy
Reference
- ↑ Christoph Willibald Gluck: ORFEO ED EURIDICE. Filmed at the Baroque Theatre of Český Krumlov Castle, 2013. http://arthaus-musik.com/de/dvd/musik/oper/media/details/orfeo_ed_euridice-1.html?no_cache=1 Archivováno 18. 11. 2015 na Wayback Machine. (anglicky).
Literatura
- HOSTOMSKÁ, Anna a kol. Opera – Průvodce operní tvorbou. 11. vyd. Praha: NS Svoboda, 2018. 1466 s. ISBN 978-80-205-0637-5. S. 65–66.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Orfeus a Eurydika na Wikimedia Commons
- Orfeus a Eurydika v databázi Archivu Národního divadla
Opery Ch. W. Glucka | |
---|---|
Artaserse (1741) • Cleonice (1742) • Demofoonte (1743) • Il Tigrane (1743) • Sofonisba (1744) • Ipermestra (1744) • Poro (1744) • Ippolito (1745) • Pád Gigantů (1746) • Artamene (1746) • Svatba Herkula a Hébé (1747) • Semiramis znovu poznaná (1748) • Spor bohů (1749) • Ezio (1750/63) • Issipile (1752) • Číňané (1754) • Tanec (1755) • Prokázáná nevinnost (1755) • Antigono (1756) • Král pastýř (1756) • Nepravá otrokyně (1755) • Merlinův ostrov (1758) • Obléhání Kythéry (1759/75) • U všech čertů (1759) • Očarovaný strom (1759/75) • Thetis (1760) • Napravený opilec (1760) • Oklamaný kádi (1761) • Orfeus a Eurydika (1762/74) • Triumf Klélie (1763) • Neočekávané shledání (Poutník z Mekky) (1764) • Zmatek na Parnasu (1765) • Telemachos (1765) • Koruna (1765) • Prolog (1767) • Alcesta (1767/76) • Vestálka (1768) • Apollonova slavnost (1769) • Paris a Helena (1770) • Ifigenie v Aulidě (1774) • Armida (1777) • Ifigenie na Tauridě (1779/81) • Echo a Narcis (1779/80) |