Polarizovatelnost

Polarizovatelnost molekuly je deformovatelnost elektronového obalu molekuly vlivem vnějšího elektrického pole. Závisí na vzdálenosti valenčních elektronů od jádra a na delokalizaci elektronů.

Přiblížíme-li k molekule elektricky nabitou částci, dojde k posunu vazebných elektronů a z molekuly vzniká dipól – vazba se polarizuje a na vázaných atomech vznikají parciální náboje δ⁺ a δ⁻. Jestliže se vzdálí nabitá částice, elektrony se vrací do původní pozice a polarizace tak zaniká.

Obecně platí, že vazby π jsou lépe polarizovatelné než vazby σ, a že polarizovatelnost vazby má na reaktivitu molekuly větší vliv než polarita vazeb v běžném stavu.^[1]

• Symbol veličiny: α
• Jednotka SI: Cm²V⁻¹

Pro nepříliš silná elektrická pole platí

${\displaystyle \mathbf {p} =\alpha \mathbf {E} }$,

kde ${\displaystyle \mathbf {E} }$ je intenzita elektrického pole a ${\displaystyle \mathbf {p} }$ je dipólový moment.

Vyjadřuje se jako elektrická polarizovatelnost molekuly (jednotka C.m².V⁻¹), nebo jako molární polarizovatelnost (jednotka m³.mol⁻¹).

• Elektrické pole
• Indukční efekt

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Polarizovatelnost na Wikimedia Commons