Radotice

Radotice
Centrum Radotic s loukou
Centrum Radotic s loukou
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecJemnice
Obec s rozšířenou působnostíMoravské Budějovice
(správní obvod)
OkresTřebíč
KrajVysočina
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice48°58′48″ s. š., 15°35′24″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel108 (2024)[1]
Rozloha4,78 km²[2]
Katastrální územíRadotice
Nadmořská výška424 m n. m.
PSČ675 32
Počet domů56 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduRadotice 1 675 32 Radotice
[email protected]
StarostaIng. Michal Tobolka
Oficiální web: www.obec-radotice.cz
Radotice
Radotice
Další údaje
Kód obce545040
Kód části obce138606
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Radotice (německy Radotitz) jsou obec v okrese Třebíč v Kraji Vysočina. Žije zde 108[1] obyvatel. Vesnice se nachází asi 4,5 kilometru jihovýchodně od Jemnice, protéká jí potok Želetavka a prochází jí silnice mezi Jemnicí a Bačkovicemi.[4]

Sousedními obcemi sídla jsou Bačkovice, Lovčovice, Menhartice, Jemnice, Jiratice a Police.

Název

Název obce se během historie neměnil, pouze jeho zápisy, kterými byly dříve Radotycz, Radaticz, Radoticze, Radostitz, Radotitz či Radostice.[4]

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1369 (de Radotycz).[5][6] Roku 1390 byl majitelem vesnice Ondřej z Radotic a v roce 1407 Martin z Radotic, který v roce 1434 zastavil Radotice, Javoří a Sieczenhof Mikulášovi ze Slatiny. Roku 1436 zakoupil půlku Radotic Jan z Lichtenburka a připojil je k hradu Cornštejnu. V roce 1480 však Půta z Lichtenburka prodal tvrz v Radoticích a půlku vesnice Volfgangovi Ownarovi z Radotic, ten pak roku 1489 prodal Radotice Václavovi z Menhartic, který hned roku 1490 prodal Vilémovi z Pernštejna, ten pak prodal roku 1492 radotický statek s tvrzí opět Půtovi z Lichtenburka. Ten však hned roku 1493 vložil statek Václavovi Divůčkovi z Počepic. V roce 1575 byla majitelkou vesnice Mandalena z Mnichu a v roce 1586 byl majitelem Volf Chlumecký z Chlumu. V roce 1629 prodala vesnici Kristýna z Říčan Hynkovi Gryndlovi ze Štyrcenperka. Jeho dcera pak v roce 1667 prodala Radotice majitelům polického panství. Již kolem roku 1629 měla zaniknout tvrz.

V roce 1679 pak získali polické panství Berchtoldové. Ti byli majiteli panství do roku 1821. V roce 1821 prodali panství Augustovi Segurovi, ten pak prodal panství městu Znojmu a to Maxi Springerovi, dalším vlastníkem byl Leopold Šternberk a následně Alfred Vražda z Kunvaldu, ten byl majitelem statku až do roku 1945.[4]

Roku 1908 byla ve vsi založena Omladina a roku 1924 spolek Domovina. V roce 1936 byla vesnice elektrifikována, Roku 1956 bylo ve vsi založeno JZD, to se roku 1967 sloučilo s JZD v Bačkovicích roku 1975 se spojená družstva sloučily s JZD v Menharticích. V roce 1991 bylo založeno zemědělské družstvo v Bačkovicích, do kterého bylo transformováno původní spojené JZD. V roce 1966 byla ve vsi postavena prodejna a roku 1977 kulturní dům.[4]

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[7][8]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 228 227 274 283 302 302 295 255 248 221 204 173 149 135 98
Počet domů 41 42 48 45 45 45 53 64 58 54 52 56 55 56 56

Obecní správa

Do roku 1849 patřily Radotice do polického panství, od roku 1850 patřily do okresu Dačice, pak od roku 1855 do okresu Jemnice, pak opět do okresu Dačice a od roku 1896 do roku 1938 do okresu Moravské Budějovice, posléze přešly pod okres Waidhofen an der Thaya a po skončení druhé světové války byly opět začleněny do okresu Moravské Budějovice, tam zůstaly do roku 1960, od toho roku jsou součástí okresu Třebíč. Od 1. ledna 1980 do 31. prosince 1992 byly začleněny pod Jemnici, osamostatnily se opět k 1. lednu 1993.[4][9][10]

Politika

V letech 2006–2010 působil jako starosta Jan Vyletěl, od roku 2010 tuto funkci zastává František Plát.

Volby do poslanecké sněmovny

Volby do PSP ČR v obci Radotice
2006[11] 2010[12] 2013[13] 2017[14] 2021[15]
1. KSČM (28.08 %) KSČM (20.98 %) ČSSD (26.43 %) ANO (38.35 %) ANO (42.5 %)
2. ČSSD (26.96 %) ČSSD (19.75 %) KSČM (21.83 %) KDU-ČSL (16.43 %) SPOLU (17.5 %)
3. KDU-ČSL (21.34 %) ODS (16.04 %) ANO 2011 (17.24 %) STAN (12.32 %) SPD (12.5 %)
účast 81.65 % (89 z 109) 68.64 % (81 z 118) 73.11 % (87 z 119) 62.18 % (74 z 119) 77.67 % (80 z 103)

Volby do krajského zastupitelstva

Volby do krajského zastupitelstva v obci Radotice
2008[16] 2012[17] 2016[18] 2020[19]
1. ČSSD (37.5 %) ČSSD (25.39 %) ANO 2011 (23.33 %) ANO (30.23 %)
2. KDU-ČSL (31.25 %) STO (22.22 %) ČSSD (18.33 %) KDU-ČSL (18.6 %)
3. KSČM (17.18 %) KSČM (15.87 %) KDU-ČSL (18.33 %) ODS+STO (18.6 %)
účast 56.52 % (65 z 115) 55.08 % (65 z 118) 52.14 % (61 z 117) 42.86 % (45 z 105)

Prezidentské volby

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Jan Fischer (35 hlasů), druhé místo obsadil Miloš Zeman (21 hlasů) a třetí místo obsadil Zuzana Roithová (10 hlasů). Volební účast byla 82.76 %, tj. 96 ze 116 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (61 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (28 hlasů). Volební účast byla 76.72 %, tj. 89 ze 116 oprávněných voličů.[20]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (47 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (19 hlasů) a třetí místo obsadil Marek Hilšer (11 hlasů). Volební účast byla 76.52 %, tj. 88 ze 115 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (53 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (37 hlasů). Volební účast byla 78.26 %, tj. 90 ze 115 oprávněných voličů.[21]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (40 hlasů), druhé místo obsadil Petr Pavel (14 hlasů) a třetí místo obsadila Danuše Nerudová (14 hlasů). Volební účast byla 78.64 %, tj. 81 ze 103 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (50 hlasů) a druhé místo obsadil Petr Pavel (36 hlasů). Volební účast byla 83.50 %, tj. 86 ze 103 oprávněných voličů.[22]

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Radoticích.
  • Kaple svaté Rodiny z roku 1880[4]
  • Venkovská usedlost čp. 15
  • Venkovská usedlost čp. 43
  • Venkovská usedlost čp. 14
  • Venkovská usedlost čp. 19
  • Tvrz Radotice

Osobnosti

Odkazy

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. a b c d e f NEKUDA, Vladimír. Moravskobudějovicko, Jemnicko. Brno: Muzejní spolek v Brně, 1997. 863 s. S. 783–785, 791–793. 
  5. Moravské zemské desky (Die Landtafel des Markgrafthumes Mähren). I. sv. řady brněnské 1348–1466. Kniha V, č. 190 [online]. Brno: 1856 [cit. 2024-07-15]. S. 80. Dostupné online. 
  6. HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek II. M–Ž. Praha: Academia, 1980. 962 s. S. 351. 
  7. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online. 
  8. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. 
  9. ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 194. 
  10. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 473. 
  11. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  12. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  13. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  14. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  15. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  16. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  17. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  18. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  19. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  20. Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  21. Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  22. Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-02-15]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Města, městyse a obce okresu Třebíč
Babice • Bačice • Bačkovice • Benetice • Biskupice-Pulkov • Blatnice • Bohušice • Bochovice • Bransouze • Březník • Budišov • Budkov • Cidlina • Čáslavice • Častohostice • Čechočovice • Čechtín • Červená Lhota • Číhalín • Číchov • Čikov • Číměř • Dalešice • Dědice • Dešov • Dolní Lažany • Dolní Vilémovice • Domamil • Dukovany • Hartvíkovice • Heraltice • Hluboké • Hodov • Horní Heřmanice • Horní Smrčné • Horní Újezd • Horní Vilémovice • Hornice • Hrotovice • Hroznatín • Hvězdoňovice • Chlístov • Chlum • Chotěbudice • Jakubov u Moravských Budějovic • Jaroměřice nad Rokytnou • Jasenice • Jemnice • Jinošov • Jiratice • Kamenná • Kdousov • Kladeruby nad Oslavou • Klučov • Kojatice • Kojatín • Kojetice • Komárovice • Koněšín • Kostníky • Kouty • Kozlany • Kožichovice • Krahulov • Kralice nad Oslavou • Kramolín • Krhov • Krokočín • Kuroslepy • Láz • Lesná • Lesní Jakubov • Lesonice • Lesůňky • Lhánice • Lhotice • Lipník • Litohoř • Litovany • Lomy • Loukovice • Lovčovice • Lukov • Markvartice • Martínkov • Mastník • Menhartice • Meziříčko • Mikulovice • Mladoňovice • Mohelno • Moravské Budějovice • Myslibořice • Naloučany • Náměšť nad Oslavou • Nárameč • Nimpšov • Nová Ves • Nové Syrovice • Nový Telečkov • Ocmanice • Odunec • Okarec • Okřešice • Okříšky • Opatov • Oponešice • Ostašov • Pálovice • Petrovice • Petrůvky • Pokojovice • Police • Popůvky • Pozďatín • Přeckov • Předín • Přešovice • Přibyslavice • Příštpo • Pucov • Pyšel • Rácovice • Račice • Radkovice u Budče • Radkovice u Hrotovic • Radonín • Radošov • Radotice • Rapotice • Rohy • Rokytnice nad Rokytnou • Rouchovany • Rudíkov • Římov • Sedlec • Slavětice • Slavičky • Slavíkovice • Smrk • Stařeč • Stropešín • Střítež • Studenec • Studnice • Sudice • Svatoslav • Šebkovice • Štěměchy • Štěpkov • Trnava • Třebelovice • Třebenice • Třebíč • Třesov • Valdíkov • Valeč • Vícenice • Vícenice u Náměště nad Oslavou • Vladislav • Vlčatín • Výčapy • Zahrádka • Zárubice • Zašovice • Zvěrkovice • Želetava
legenda: město, městys.
Autoritní data Editovat na Wikidatech
  • Biblio: bafebf35-76bd-4c17-99f3-457c0db4c468
  • NKC: ge346906