Rodný dům Mistra Jana Husa

Rodný dům Mistra Jana Husa
Husův rodný dům
Husův rodný dům
Poloha
AdresaHusinec, ČeskoČesko Česko
UliceHusova
Souřadnice49°3′8,06″ s. š., 13°59′8,23″ v. d.
Map
Další informace
Rejstříkové číslo památky11762/3-3579 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rodný dům Mistra Jana Husa je měšťanský dům č. p. 36 v Husinci v jižních Čechách, ve kterém se podle tradic měl narodit kněz a kazatel Jan Hus. Místo narození Jana Husa však není jistě známo, kromě tohoto Husince se někdy uvádí též Husinec u Prahy.[1][2]

V jádře gotický dům[3] je dnes patrně renesanční stavbou, postavenou asi kolem roku 1616[4] a později přestavovanou v důsledku požárů.[5] Spolu se sousedním domem čp. 37 je dům od roku 1963 chráněn jako kulturní památka a od roku 1978 jako národní kulturní památka.[6]

Historie domu

Dům je poprvé písemně zmiňován v roce 1633 v dopise krumlovského arciděkana Řehoře z Klebatu pražskému arcibiskupovi Arnoštovi z Harrachu, ke pisatel píše, že obyvatelé Husince ukazují Husův rodný domek, z něhož si odřezávají třísky proti bolesti zubů. Také v 18. století je zmiňováno, že dům je navštěvován a podle tradice ukazován jako Husovo rodiště.[1]

V roce 1634 je v městské knize jako první známý majitel domu zmiňován Zikmund Nána,[1] v Berní rule je uváděn jako krejčí a jeho dům postižený požárem z roku 1654.[7] Dům dále vlastnili jeho příbuzní, v roce 1691 znovu vyhořel. V roce 1740 ho koupil pekař Josef Jileček. Jeho syn Vojtěch v domě mj. pálil kořalku, což mimo jiné znechutilo básníka Františka Turinského, který dům v roce 1825 navštívil a o své návštěvě napsal báseň.

V roce 1831 dům převzal Vojtěchův syn Ondřej, který v něm provozoval mydlářskou živnost a zřídil zde i malý krámek. V roce 1859 dům opět vyhořel, jeho majitel Ondřej Jileček požádal o podporu Muzeum Království českého, aby upravil světnici, ve které se Hus podle tradice narodil, muzeum však odpovědělo, že na to nemá prostředky.[1]

Po smrti Ondřeje Jilečka v roce 1880 dům zdědil jeho syn Augustin. O koupi domu usiloval místní katolický kněz Adolf Rodler, který ho chtěl zbořit a na jeho místě postavit katolický sirotčinec.

Historie památníku

Dvůr za domem

V roce 1869, při oslavách 500. výročí narození Mistra Jana Husa, byl na průčelí domu nad vchodem odhalen Husův reliéf sochaře Bohuslava Schnircha.[3] Při této příležitosti jednal Karel Sladkovský o odkupu domu od jeho majitele Ondřeje Jilečka, k dohodě však nedošlo.[1]

Dům často navštěvovali literáti, mj. v roce 1871 Jan Neruda, v roce 1877 Alois Jirásek nebo v roce 1880 Jaroslav Vrchlický, a své zážitky literárně zvěčňovali.[1] Plzeňský učitel Tomáš Cimrhanzl si od roku 1873 pronajímal údajnou Husovu rodnou světnici.[1]

V roce 1883 vykoupil z výnosu sbírky spolek Svatobor přední část domku a postoupil ji Tělocvičné jednotě Sokol v Praze. Roku 1911 byly před domem vysazeny dvě lípy. V roce 1916 Sokol dům daroval městu Husinec, v roce 1922 však domek znovu převzal do vlastnictví z důvodu sporu o jeho využití. Sokol v roce 1928 odkoupil i sousední dům čp. 37 s úmyslem zřízení Husova muzea, muzeum však zřízeno nebylo.[1]

dům čp. 37

Po skončení druhé světové války byla budova zestátněna. V roce 1952 byl v domě otevřen Památník Mistra Jana Husa,[1] v roce 1965 pak byla zřízena muzejní expozice. V roce 1991 obecní úřad zbavil expozici ideologických pokřivení a rozšířil ji o pamětní síň, galerii akademického malíře, husineckého rodáka Josefa Krejzy (1896 - 1941).[4] V roce 2010 budovy získala do své správy na základě padesátiletého pronájmu Církev československá husitská.[8]

Expozice

Interiér domku

Církev československá husitská v letech 2014–2015 provedla celkovou rekonstrukci areálu. Centrum Mistra Jana Husa zahrnuje dva stávající měšťanské domy (čp. 36 a 37) a nově navrženou provozní budovu a slouží zejména pro kulturně vzdělávací účely (expozice, výstavy, koncerty, kurzy, workshopy atd.). K otevření zrekonstruovaného památníku Mistra Jana Husa došlo 30. května 2015.[8]

Reference

  1. a b c d e f g h i NEČAS, Jaroslav; STARÝ, Václav. Mistr Jan Hus a Husinec. Praha: Svépomoc, 1969. 51 s. Dostupné online. S. 17. 
  2. Známý neznámý mistr Jan Hus III.. Radio Prague International [online]. 2004-07-18 [cit. 2022-11-08]. Dostupné online. 
  3. a b POCHE, Emanuel, a kolektiv. Umělecké památky Čech. 1. vyd. Svazek A-J. Praha: Academia, 1977. 643 s. OCLC 1036885467 S. 483. 
  4. a b Rodný dům |  Mistr Jan Hus |  Město Husinec. www.husinec.cz [online]. [cit. 2022-11-08]. Dostupné online. 
  5. Z DĚJIN HUSOVA RODNÉHO DOMKU. [online]. Oficiální stránky obce Husinec [cit. 2011-09-15]. Dostupné online. 
  6. rodný dům Mistra Jana Husa - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2022-11-08]. Dostupné online. 
  7. HAAS, Antonín. Berní rula 28, Kraj Prácheňský, II. díl. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1954. S. 510. 
  8. a b FUCHS, Miroslav. Husinec má od soboty nové Centrum mistra Jana Husa. Prachatický deník. 2015-05-30. Dostupné online [cit. 2022-11-08]. 

Související články

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Rodný dům Mistra Jana Husa na Wikimedia Commons
  • Centrum Mistra Jana Husa v Husinci
  • historické fotografie Český svět, 09.09.1910
Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Autoritní data Editovat na Wikidatech