Sabatický rok

Tento článek potřebuje úpravy.

Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.

Konkrétní problémy: encyklopedický styl

Možná hledáte: Sabatikl.

Sabatický rok, nazývaný také rok odpočinutí, v judaismu shmita,^[1] je ve Starém zákoně nazýván sedmý rok, kdy půda měla odpočívat, nesměly se konat zemědělské práce.

Nesmělo se sít ani sklízet, lidé byli živi pouze z toho, co vydala sama neobdělávaná země. V tento rok byli také propouštěni otroci, pokud se sami nerozhodli zůstat ve službě u dosavadního pána. Pak ovšem musel takový otrok zůstat nevolníkem až do své smrti (Lv 21,2-6; sr. Dt 15,12-18).

Sedmého roku se rovněž odpouštěly dluhy. Rovněž byl tohoto roku slavnostně předčítán Zákon o slavnosti stánků.

Tato nařízení však nebyla vždy beze zbytku a doslovně dodržována.

Za doby makabejské byla sobota odpočinutí zachovávána velmi přísně [1Mak 6,49.53].

Adolf Novotný dokládá ve svém slovníku zvyk ze Sýrie nechávat půdu ladem sedmého roku.

Ve slovníku duchovních se slovem sabatikon někdy nazývá údobí k delší dovolené či studiu v zahraničí.