Sloup (okres Blansko)
Sloup | |
---|---|
Kostel Panny Marie Bolestné ve Sloupu | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | městys |
Pověřená obec | Blansko |
Obec s rozšířenou působností | Blansko (správní obvod) |
Okres | Blansko |
Kraj | Jihomoravský |
Historická země | Morava |
Stát | Česko Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°24′53″ s. š., 16°44′22″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 991 (2024)[1] |
Rozloha | 7,65 km²[2] |
Katastrální území | Sloup v Moravském krasu |
Nadmořská výška | 471 m n. m. |
PSČ | 679 13 |
Počet domů | 251 (2021)[3] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 1 |
Kontakt | |
Adresa úřadu městyse | Sloup 1 679 13 Sloup [email protected] |
Starosta | Ing. Martin Mikulášek |
Oficiální web: www | |
Sloup | |
Další údaje | |
Ocenění | Vesnice roku |
Kód obce | 582352 |
Kód části obce | 150665 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Městys Sloup (v horském nářečí Slóp, německy Slaup) se nachází v okrese Blansko v Jihomoravském kraji zhruba 9 km severovýchodně od Blanska na okraji chráněné krajinné oblasti Moravský kras. Žije zde 991[1] obyvatel. Dominantou Sloupu jsou Sloupsko-Šošůvské jeskyně s turisticky vyhledávanou Eliščinou jeskyní. Sloup je také významným poutním místem. Na Wanklově náměstí se nachází poutníky vyhledávaný barokní kostel Panny Marie Bolestné.
Název
Jméno vesnice je buď totožné s obecným slúp (motivací pojmenování mohl být nedaleký skalní masiv Hřebenáč sloupcovitého tvaru) nebo obecným slup - "past na chytání ryb". Druhá možnost je pravděpodobnější.[4]
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1373, kdy jeho část držel Sulík z Konice. Část vsi patrně náležela k otaslavickému panství, protože ji po smrti svého nevlastního bratra Jana Pušky z Kunštátu nejml. zdědila jeho nevlastní sestra Machna z Valdštejna. Ta roku 1463 pohání Půtu ze Sovince a Doubravice, který v té době vlastnil hrad Holštejn, že jí protiprávně drží vsi Sloup, Šošůvku, Gadišinu, Bohdalůvku, Svatoňůvku, Vaňkouš, Hartmanice a les Bič.
Koncem 15. století měl ve Sloupu majetek Jakub ze Šárova, který ho prodal i s mlýnem roku 1491 Ludmile z Kunštátu, jež byla manželkou Vratislava z Pernštejna. Ves se tak stala součástí plumlovského panství. V roce 1587 koupil vesnice Sloup, Šošůvku a pustou ves Bohdalevsko Bernard z Drnovic na Rájci. Od této doby se stala obec součástí rájeckého panství, které vlastnili od roku 1667 Rogendorfové a od roku 1763 Salmové.
První škola zde byla postavena roku 1760. Roku 1862 byl Sloup povýšen na městečko.[5]
V roce 2000 získala obec 1. místo v 6. ročníku soutěže o titul Vesnice roku.[6] Dne 23. ledna 2007 byl obci vrácen status městyse.[7]
Pamětihodnosti
- Kostel Panny Marie Bolestné
- Jeskyně Kůlna, archeologické naleziště
- veřejnosti přístupné Sloupsko-šošůvské jeskyně
- Hřbitov rodu Salmů
- Fara
Významné osobnosti
- Jan Nepomuk Soukop (1826–1892), moravský kněz, básník, folklorista, speleolog, skladatel textů duchovní hudby, národní buditel
- Jan Knies (1860–1937), český archeolog, geolog, paleontolog a krasolog
- Josef Trávníček (* 1921), český politik
Fotogalerie
- Pohled na obec od západu z modré turistické trasy
- Kostel Panny Marie Bolestné
- Interiér kostela Panny Marie Bolestné
- Fara
- Hřbitov Salmů
- Boží muka u mostu přes Žďárský potok
- Kříž severně nad vesnicí u zelené turistické trasy do Žďárné
- Kříž vedle kostela
- Hasičská zbrojnice
- Jeskyně Kůlna
- Sloupskosošůvské jeskyně
- Hřebenáč
Panorama
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 465.
- ↑ KNIES, Jan. Blanský okres Vlastivěda moravská. Brno: GARN, 2008. 210 s. ISBN 978-80-86347-89-9. S. 177.
- ↑ Vesnice roku
- ↑ Rozhodnutí č. 16 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 23. ledna 2007
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Sloup na Wikimedia Commons
- Sloup v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky
- Aktuální fotogalerie
- Sloup na blanensko.cz
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
Vesnice roku | |
---|---|
Telnice (1995) • Vratěnín (1996) • Svatý Jan nad Malší (1997) • Jiřetín pod Jedlovou (1998) • Olešnice (1999) • Sloup (2000) • Kameničky (2001) • Nečtiny (2002) • Vilémov (2003) • Kovářov (2004) • Bořetice (2005) • Liptál (2006) • Havlovice (2007) • Lidečko (2008) • Tučín (2009) • Ratměřice (2010) • Komňa (2011) • Řepice (2012) • Jesenik nad Odrou (2013) • Kateřinice (2014) • Krásná (2015) • Kašava (2016) • Heřmanov (2017) • Dolní Němčí (2018) • Lipová (2019) • Kostelní Lhota (2022) • Ostrožská Lhota (2023) |
Města, městyse a obce okresu Blansko | |
---|---|
Adamov • Bedřichov • Benešov • Blansko • Borotín • Bořitov • Boskovice • Brťov-Jeneč • Bukovina • Bukovinka • Býkovice • Cetkovice • Crhov • Černá Hora • Černovice • Deštná • Dlouhá Lhota • Doubravice nad Svitavou • Drnovice • Habrůvka • Hodonín • Holštejn • Horní Poříčí • Horní Smržov • Chrudichromy • Jabloňany • Jedovnice • Kněževes • Knínice • Kořenec • Kotvrdovice • Kozárov • Krasová • Krhov • Křetín • Křtěnov • Křtiny • Kulířov • Kunčina Ves • Kunice • Kuničky • Kunštát • Lazinov • Lažany • Letovice • Lhota Rapotina • Lhota u Lysic • Lhota u Olešnice • Lipovec • Lipůvka • Louka • Lubě • Ludíkov • Lysice • Makov • Malá Lhota • Malá Roudka • Míchov • Milonice • Němčice • Nýrov • Obora • Okrouhlá • Olešnice • Olomučany • Ostrov u Macochy • Pamětice • Petrov • Petrovice • Prostřední Poříčí • Rájec-Jestřebí • Ráječko • Roubanina • Rozseč nad Kunštátem • Rozsíčka • Rudice • Sebranice • Senetářov • Skalice nad Svitavou • Skrchov • Sloup • Spešov • Stvolová • Sudice • Suchý • Sulíkov • Světlá • Svinošice • Svitávka • Šebetov • Šebrov-Kateřina • Šošůvka • Štěchov • Tasovice • Uhřice • Újezd u Boskovic • Újezd u Černé Hory • Úsobrno • Ústup • Valchov • Vanovice • Vavřinec • Vážany • Velenov • Velké Opatovice • Vilémovice • Vísky • Voděrady • Vranová • Vysočany • Závist • Zbraslavec • Žďár • Žďárná • Žernovník • Žerůtky | |
legenda: město, městys. |