Stejnoměrně spojitá funkce

Graf stejnoměrně spojité funkce

Stejnoměrná spojitost funkce je pojem matematické analýzy, který dále zesiluje spojitost funkce. O funkci ƒ lze říci, že je stejnoměrně spojitá, pokud obrazy ƒ(x) a ƒ(y) sobě dostatečně blízkých bodů x a y jsou si také blízko a tato vlastnost nezávisí na volbě x a y, ale pouze na jejich (dostatečně malé) vzdálenosti.

Definice

Nechť ( X , ρ ) {\displaystyle ({\mathcal {X}},\rho )} a ( Y , σ ) {\displaystyle ({\mathcal {Y}},\sigma )} jsou metrické prostory. Funkci ƒ : X → Y nazveme stejnoměrně spojitou, pokud ε   δ {\displaystyle \forall \varepsilon \ \exists \delta } tak, že x , y X : ρ ( x , y ) < δ {\displaystyle \forall x,y\in X:\rho (x,y)<\delta } platí σ ( f ( x ) , f ( y ) ) < ϵ {\displaystyle \sigma (f(x),f(y))<\epsilon }

Pokud X a Y jsou podmnožiny reálných čísel se standardní euklidovskou metrikou, můžeme říci, že funkce ƒ : X → Y je stejnoměrně spojitá, pokud ε   δ {\displaystyle \forall \varepsilon \ \exists \delta } tak, že x , y X : | x y | < δ {\displaystyle \forall x,y\in X:|x-y|<\delta } platí | f ( x ) f ( y ) | < ε {\displaystyle |f(x)-f(y)|<\varepsilon }

Povšimněme si rozdílů oproti definici jen spojité funkce, konkrétně pořadí kvantifikátorů, u stejnoměrně spojité funkce hodnota δ {\displaystyle \delta } závisí pouze na velikosti ϵ {\displaystyle \epsilon } , a nikoli na bodu x.

Definice využívající posloupnosti

Stejnoměrnou spojitost reálné funkce můžeme definovat i pomocí posloupností. Nechť A je podmnožinou Rn, n N {\displaystyle n\in \mathbb {N} } . Funkce ƒ : A → Rm, m N {\displaystyle m\in \mathbb {N} } je stejnoměrně spojitá, pokud pro každou dvojici reálných posloupností xn a yn splňujících:

lim n | x n y n | = 0 {\displaystyle \lim _{n\to \infty }|x_{n}-y_{n}|=0\,}

platí:

lim n | f ( x n ) f ( y n ) | = 0. {\displaystyle \lim _{n\to \infty }|f(x_{n})-f(y_{n})|=0.\,}

Příklady

  • Funkce x  k x ,   k R {\displaystyle \scriptstyle \mapsto kx,\ k\in \mathbb {R} } je stejnoměrně spojitá na celé reálné ose.
  • Exponenciální funkce x  {\displaystyle \scriptstyle \mapsto \,}  ex je spojitá na celé reálné ose, ale není na ní stejnoměrně spojitá.
  • Nechť ( X , ρ ) {\displaystyle ({\mathcal {X}},\rho )} je metrický prostor. Pak ρ : X × X R {\displaystyle \rho :X\times X\to \mathbb {R} } je stejnoměrně spojitá funkce.

Vlastnosti

  • Spojitost funkce je lokální vlastnost funkce; zkoumáme, zda funkce je, či není spojitá v každém jednotlivém bodě. Pokud řekneme, že funkce je spojitá na intervalu, pak tím myslíme, že je spojitá v každém bodě tohoto intervalu. Oproti tomu stejnoměrná spojitost je vlastnost globální.
  • Každá stejnoměrně spojitá funkce je spojitá.
  • Spojitá funkce na kompaktu je stejnoměrně spojitá. Speciálně každá spojitá funkce na omezeném uzavřeném intervalu je stejnoměrně spojitá.
  • Lipschitzovská funkce je stejnoměrně spojitá.
  • Pokud je reálná funkce f {\displaystyle f} spojitá na intervalu [ 0 , ) {\displaystyle [0,\infty )} a existuje vlastní lim x f ( x ) {\displaystyle \lim _{x\to \infty }f(x)} , pak je funkce stejnoměrně spojitá na [ 0 , ) {\displaystyle [0,\infty )} .
  • Složení dvou stejnoměrně spojitých funkcí je stejnoměrně spojité.

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Stejnoměrně spojitá funkce na Wikimedia Commons