Výrov (okres Plzeň-sever)

Výrov
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Kralovice
Obec s rozšířenou působností	Kralovice (správní obvod)
Okres	Plzeň-sever
Kraj	Plzeňský
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°57′43″ s. š., 13°27′45″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	453 (2024)[1]
Rozloha	9,50 km²[2]
Katastrální území	Výrov u Kralovic
Nadmořská výška	448 m n. m.
PSČ	331 41
Počet domů	157 (2021)[3]
Počet částí obce	2
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	2
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Hadačka 105 331 41 Výrov [email protected]
Starosta	Bc. Vlastimil Pech
Oficiální web: www.vyrov.cz
Výrov
Další údaje
Kód obce	566969
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Výrov (německy Wegrow) je obec ležící 2,5 km jihozápadně od Kralovic v části okresu Plzeň-sever. Žije zde 453^[1] obyvatel. Katastrální území obce je 951,28 ha. Vsí protéká Bučecký potok.

• Výrov
• Hadačka

Výrov byl založen na počátku 14. století na pozemcích grangie plaského kláštera na místě zrušené vsi či dvora Dolní Sechutice. Roku 1307 je poprvé připomínán, když klášter vykázal kralovickému faráři vůz sena ročně ze sechutického dvora jako náhradu za louku pod Výrovem.

Na počátku husitských válek v roce 1420 získali Výrov spolu s dalšími vesnicemi a městečkem Kralovicemi od krále Zikmunda katoličtí páni bratři Hanuš a Bedřich z Kolovrat na Libštejně a Krašově.

V roce 1460 získal Sechutice s poli a lesy do zástavy Slavibor Pracek ze Svinné. Ten v roce 1498 uzavřel smlouvu s Albrecht z Kolovrat na Libštejně, podle které Albrecht získal pro stavbu rybníka louku pod Výrovem patřící k sechutickému dvoru. Albrecht měl za louku ročně platit Prackovi, po jeho smrti pak klášteru. Klášter měl také rybník získat, vyplatil-li by ves Výrov. Slavibor Pracek zemřel roku 1510, pusté Sechutice se vrátily do majetku kláštera a ten pozemky pronajímal chalupníkům z Výrova.

V roce 1539 získal Florián Gryspek Kaceřov a okolní vesnicemi a požádal krále Ferdinanda I. o připsání pustých sechutických pozemků. Král bez jednání s klášterem žádosti vyhověl a Gryspek kromě sechutických pozemků zabavil i louky pod Výrovem, zvané Prackovské. Tehdejší plaský opat Bohuslav se o změně nedozvěděl a marně se dožadoval 50 kop od výrovských a jejich pána Gryspeka, až si roku 1554 stěžoval u krále, ale neúspěšně.

Roku 1594 si rytíř Ctibor Řepický ze Sudoměře koupil od Gryspeků dva dvory a další majetek ve Výrově. Dalším šlechtickým majitelem byl Kryštof Valrich z Bubna. Tito drobní šlechtici sídlili v prostých vesnických statcích. Po porážce stavovského povstání získal Kaceřov i okolní vsi včetně Výrova opět plaský klášter.^[4]

Od 1. července 1980 do 23. listopadu 1990 byla vesnice součástí města Kralovice a od 24. listopadu 1990 se stala samostatnou obcí.^[5]

Výrov je dnes srostlý s větší Hadačkou, na území obce se také nachází hospodářský dvůr Sechutice. Na severovýchodě sousedí s Kralovicemi a na jihu s Kopidlem.

• 
  Kaple sv. Vojtěcha
• 
  Bučecký potok

• Irena Bukačová, Jiří Fák, Karel Foud: Severní Plzeňsko I; Nakladatelství Českého lesa, Domažlice 2001, ISBN 80-86125-23-8
• Josef Vorel: Dějiny rodného kraje: Výrov-Hadačka, Rabštejn nad Střelou, 1992

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Výrov na Wikimedia Commons
• Výrov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Oficiální stránky obce Výrov

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.