Wang Kuang-jing

Wang Kuang-jing je čínské jméno, v němž Wang je příjmení.
Wang Kuang-jing
Narozenísrpen 1919
Peking
Úmrtí29. října 2018 (ve věku 99 let)
Peking
Příčina úmrtínemoc
Alma materKatolická univerzita Fu Jen
Povolánípolitik a podnikatel
Politická stranaČínské sdružení pro demokratickou národní výstavbu
RodičeWang Zhichang
PříbuzníWang Guangfu, Wang Guangmei, Wang Shiguang a Wang Guangchao (sourozenci)
Funkceposlanec Všečínského shromáždění lidových zástupců
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Wang Kuang-jing (čínsky pchin-jinem Wáng Guāngyīng, znaky 王光英; 14. srpna 1919 — 29. října 2018) byl čínský podnikatel a politik, místopředseda stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců (parlamentu, 1993–2003), místopředseda celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění (1983–1993) a místopředseda Čínského sdružení pro demokratickou národní výstavbu (1979–1983), jedné z menších politických stran v Číně. Vystudoval chemii, ve40. letech v Tchien-ťinu založil a vedl několik chemických a textilních podniků. V Čínské lidové republice zůstal ve vedení svých továren, byť znárodněných, a působil i ve vedení Všečínského svazu mládeže, Čínského sdružení pro demokratickou národní výstavbu, Všečínské federace průmyslu a obchodu, byl poslancem Všečínského shromáždění lidových zástupců. Éru kulturní revoluce strávil ve vězení, jako „kapitalista“ a bratr manželky Liou Šao-čchiho. Od roku 1979 se vrátil k podnikání a veřejné činnosti, zprvu v Tchien-ťinu, později v Hongkongu i na celonárodní úrovni. Od 80. let působil především v ekonomické diplomacii, jako zprostředkovatel mezi otevírající se čínskou ekonomikou a zahraničním.

Život

Wang Kuang-jing se narodil 14. srpna 1919 v Pekingu. Studoval na chemii na Katolické univerzitě v Pekingu, promoval v roce 1943. Brzy poté založil s přítelem Moderní chemické závody v Tchien-ťinu. Později založil také Tchienťinskou pletací továrnu.[1][2] Po osvobození severu Číny od japonské okupace převzal několik továren zabavených japonským majitelům.

Po vzniku Čínské lidové republiky v roce 1949 se angažoval v tchienťinské pobočce Všečínské federace průmyslu a obchodu jako její místopředseda, od roku 1951 působil i jako místopředseda tchienťinského městského soudu. Po roce 1954 začala nová vláda znárodňovat podniky. Wang Kuang-jing v tomto procesu spolupracoval a zůstal ředitelem svých továren. Na banketu pořádaném v Tchien-ťinu roku 1957 u příležitosti návštěvy delegace ze Sovětského svazu v čele s Klimentem Vorošilovem ho tehdejší premiér Čou En-laj žertem nazval „rudým kapitalistou“, což Wang Kuang-jingovi už zůstalo jako přezdívka. Wang působil také ve Všečínském svazu mládeže, zprvu ve vedení tchienťinské organizace svazu, od roku 1953 byl členem stálého výboru ústředního výboru svazu a od roku 1958 místopředsedou ústředního výboru[1][2] a v letech 1954, 1959 a 1964 byl zvolen poslancem Všečínského shromáždění lidových zástupců.[2] Od roku 1950 členem Čínského sdružení pro demokratickou národní výstavbu,[1] jedné z menších politických stran Čínské lidové republiky a od roku 1960 byl volen do stálého výboru ústředního výboru sdružení.

Během kulturní revoluce byl pronásledován za své vztahy s Liou Šao-čchiem, hlavou státu a manželem Wangovy sestry Wang Kuang-mej. Liou byl zbaven funkcí a zemřel ve vězení, Wang Kuang-ťing strávil devět let ve vězení.

Po kulturní revoluci byl Wang propuštěn z vězení (1977) a politicky rehabilitován, vrátil se do vedoucích pozic v tchienťinských chemičkách a na sjezdu Čínského sdružení pro demokratickou národní výstavbu roku 1979 byl zvolen místopředsedou ústředního výboru sdružení[2] (na jedno funkční období do roku 1983; potom do roku 1997 setrval ve stálém výboru ústředního výboru sdružení), současně byl přijat mezi členy celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění. Roku 1980 byl zvolen místostarostou města Tchien-ťin; ve funkci, kterou zastával do roku 1983,[2] se podílel na reorganizaci a revitalizaci obchodu a průmyslu města. Se zahájením reforem a otevírání se světu se Wangovo podnikatelské zázemí stalo cenným aktivem pro vládu; roku 1983 byl pověřen založením společnosti Everbright v Hongkongu, prvního podniku v Hongkongu s vlastníky z komunistické Číny[1] (zprvu formálně vlastněné Wangem a několika kolegy, později přešla do vlastnictví státu), která získávala zahraniční investice a technologie. V letech 1983–1989 předsedal správní radě společnosti Everbright, přičemž sehrál významnou ekonomickou a diplomatickou roli jako prostředník mezi Čínou a Západem.

V letech 1983–1993 byl Wang po dvě funkční období místopředsedou celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění. V letech 1993 až 2003 působil další dvě funkční období jako místopředseda stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců (parlamentu).[1] Během dvaceti let v obou vysokých funkcích se věnoval především diplomatickým vztahům a přijal mnoho zahraničních návštěv. Vedle státních funkcí působil i ve vedení společenských organizací, Čínské společnosti pro odborné vzdělávání, Všečínském sdružení přátelství se zámořím a Sdružení čínského lidu pro přátelství se zahraničím; také byl místopředsedou výkonného výboru Všečínské federace průmyslu a obchodu (1983–1993).[1]

Zemřel v Pekingu 29. října 2018 ve věku 99 let.[1]

Reference

  1. a b c d e f g 新华网. 王光英同志生平 [online]. 新华网, 2018-11-02 [cit. 2024-08-13]. Dostupné online. (čínsky) 
  2. a b c d e BARTKE, Wolfgang. Who's who in the People's Republic of China. 2. vyd. München: K. G. Saur, 1987. Dostupné online. S. 465. (anglicky) 

Externí odkazy

Místopředsedové stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců
1. volební období (1954–1959)
od 1958 i
2. volební období (1959–1964)
3. volební období (1965–1975)
Pcheng Čen (do 1966), Liou Po-čcheng, Li Ťing-čchüan (do 1966), Kchang Šeng, Kuo Mo-žo, Che Siang-ning (zemřela 1972), Chuang Jen-pchej (zemřel 1965), Čchen Šu-tchung (zemřel 1966), Li Süe-feng, Sü Siang-čchien, Jang Ming-süan (zemřel 1967), Čcheng Čchien (zemřel 1968), Saifuddin Azizi, Lin Feng (do 1966), Liou Ning-i, Čang Č’-čung (zemřel 1969), Ngaphö Ngawangdžigme, Čou Ťien-žen
4. volební období (1975–1978)
od 1976 i
5. volební období (1978–1983)
od 1979 i
Pcheng Čen, Siao Ťin-kuang, Ču Jün-šan (zemřel 1981), Š’ Liang
od 1980 i
od 1981 i
6. volební období (1983–1988)
od 1986 i
7. volební období (1988–1993)
8. volební období (1993–1998)
9. volební období (1998–2003)
10. volební období (2003–2008)
11. volební období (2008–2013)
12. volební období (2013–2018)
13. volební období (2018–2023)
14. volební období (2023–2028)
Li Chung-čung, Wang Tung-ming, Siao Ťie, Čeng Ťien-pang, Ting Čung-li, Chao Ming-ťin, Cchaj Ta-feng, Che Wej, Wu Wej-chua, Tchie Ning, Pcheng Čching-chua, Čang Čching-wej, Losang Gjalcen, Šöhrät Zakir
Místopředsedové celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění
1. volební období (1949–1954)
2. volební období (1954–1959)
3. volební období (1959–1965)
4. volební období (1965–1978)
Pcheng Čen, Čchen I (zemřel 1972), Jie Ťien-jing, Chuang Jen-pchej (zemřel 1965), Čchen Šu-tchung (zemřel 1966), Liou Lan-tchao (do 1968), Sung Žen-čchiung, Sü Ping (zemřel 1972), Kao Čchung-min (zemřel 1971), Cchaj Tching-kchaj (zemřel 1968), Wej Kuo-čching, Teng C’-chuej (zemřel 1972), Li S’-kuang (zemřel 1971), Fu Cuo-i (zemřel 1974), Tcheng Taj-jüan (zemřel 1974), Sie Ťüe-caj (zemřel 1971), Mao Tun, Li Ču-čchen (zemřel 1968), Pagpalha Geleg Namgjal, Sü Te-cheng, Li Te-čchüan (zemřela 1972), Ma Sü-lun (zemřel 1970)
5. volební období (1978–1983)
Ulanfu, Wej Kuo-čching, Pcheng Čchung, Čao C’-jang, Kuo Mo-žo (zemřel 1978), Sung Žen-čchiung, Mao Tun (zemřel 1981), Sü Te-cheng, Ou-jang Čchin (zemřel 1978), Š’ Liang , Ču Jün-šan (zemřel 1981), Kchang Kche-čching, Ťi Fang, Wang Šou-tao, Jang Ťing-žen, Čang Čchung (zemřel 1980), Pagpalha Geleg Namgjal, Čou Ťien-žen, Čuang Si-čchüan, Chu C’-ang, Žung I-žen, Tchung Ti-čou (zemřel 1979)
od 1979 i
Liou Lan-tchao, Lu Ting-i, Li Wej-chan, Chu Jü-č’, Wang Kchun-lun, Čhökji Gjalcchän
od 1980 i
Che Čchang-kung, Siao Kche, Čcheng C’-chua, Jang Siou-feng, Ša Čchien-li (zemřel 1982), Burhan Šähidi, Čou Pchej-jüan, Čchien Čchang-čao
od 1981 i
Liou Fej (zemřel 1983), Tung Čchi-wu
6. volební období (1983–1988)
Jang Ťing-žen, Liou Lan-tchao, Lu Ting-i, Čcheng C’-chua, Kchang Kche-čching, Ťi Fang (zemřel 1987), Čuang Si-čchüan, Pagpalha Geleg Namgjal, Chu C’-ang, Wang Kchun-lun (zemřel 1985), Čchien Čchang-čao, Tung Čchi-wu, Tchao Č’-jüe, Čou Šu-tchao (zemřel 1984), Jang Čcheng-wu, Siao Chua (zemřel 1985), Čchen Caj-tao, Lü Čeng-cchao, Čou Ťien-žen (zemřel 1984), Čou Pchej-jüan, Burhan Šähidi, Miao Jün-tchaj, Wang Kuang-jing, Teng Čao-siang, Fej Siao-tchung, Čao Pchu-čchu, Jie Šeng-tchao (zemřel 1988), Čchü Wu, Pa Ťin
od 1984 i
Ma Wen-žuej, Mao I-šeng, Liou Ťing-ťi
od 1985 i
Chua Luo-keng (zemřel 1985)
od 1986 i
od 1987 i
Wang Feng, Čchien Wej-čchang
7. volební období (1988–1993)
Wang Žen-čung (zemřel 1992), Jen Ming-fu (do 1990), Fang I, Ku Mu, Jang Ťing-žen, Kchang Kche-čching (zemřela 1992), Pagpalha Geleg Namgjal, Chu C’-ang (zemřel 1991), Čchien Čchang-čao, Čou Pchej-jüan, Miao Jün-tchaj, Wang Kuang-jing, Teng Čao-siang, Čao Pchu-čchu, Čchü Wu (zemřel 1992), Pa Ťin, Ma Wen-žuej, Liou Ťing-ťi, Wang En-mao, Čchien Süe-sen, Čchien Wej-čchang, Chu Šeng, Sun Siao-cchun (zemřel 1991), Čcheng S’-jüan, Lu Ťia-si, Čchien Čeng-jing, Su Pu-čching, Ismail Ähmäd
od 1989 i
Chou Ťing-žu, Ting Kuang-sün
od 1990 i
Chung Süe-č’
od 1991 i
8. volební období (1993–1998)
Jie Süan-pching, Wu Süe-čchien, Jang Žu-taj, Wang Čao-kuo, Ngaphö Ngawangdžigme, Saifuddin Azizi, Chung Süe-č’, Jang Ťing-žen, Čou Pchej-jüan (zemřel 1993), Teng Čao-siang, Čao Pchu-čchu, Pa Ťin, Liou Ťing-ťi (zemřel 1997), Čchien Süe-sen, Čchien Wej-čchang, Chu Šeng, Čchien Čeng-jing, Su Pu-čching, Chou Ťing-žu (zemřel 1994), Ting Kuang-sün, Tung Jin-čchu, Sun Fu-ling, Ann Tse-kai, Henry Fok, Ma Man-kei
od 1994 i
Ču Kuang-ja, Wan Kuo-čchüan
od 1996 i
9. volební období (1998–2003)
Jie Süan-pching, Jang Žu-taj, Wang Čao-kuo, Ngaphö Ngawangdžigme, Čao Pchu-čchu zemřel 2000), Pa Ťin, Čchien Wej-čchang, Lu Ťia-si (zemřel 2001), Žen Ťien-sin, Sung Ťien, Li Kuej-sien, Čchen Ťün-šeng (zemřel 2002), Čang S’-čching, Čchien Čeng-jing, Ting Kuang-sün, Sun Fu-ling, Ann Tse-kai, Henry Fok, Ma Man-kei, Ču Kuang-ja, Wan Kuo-čchüan, Chu Čchi-li, Čchen Ťin-chua, Čao Nan-čchi, Mao Č’-jung, Paj Li-čchen, Ťing Šu-pching, Luo Chao-cchaj, Čang Kche-chuej, Čou Tchie-nung, Wang Wen-jüan
10. volební období (2003–2008)
Wang Čung-jü, Liao Chuej, Liou Jen-tung, Ngaphö Ngawangdžigme, Pa Ťin (zemřel 2005), Pagpalha Geleg Namgjal, Li Kuej-sien, Čang S’-čching, Ting Kuang-sün, Henry Fok (zemřel 2006), Ma Man-kei, Paj Li-čchen, Luo Chao-cchaj, Čang Kche-chuej, Čou Tchie-nung, Chao Ťien-siou, Čchen Kchuej-jüan, Ablät Abdurišit, Sü Kchuang-ti, Li Čao-čuo, Chuang Meng-fu, Wang Süan, Čang Chuaj-si, Li Meng
od 2005 i
Tung Chee-hwa, Čang Mej-jing, Čang Žung-ming
11. volební období (2008–2013)
Wang Kang, Liao Chuej, Tu Čching-lin, Ngaphö Ngawangdžigme (zemřel 2009), Pagpalha Geleg Namgjal, Ma Man-kei, Paj Li-čchen, Čchen Kchuej-jüan, Ablät Abdurišit, Li Čao-čuo, Chuang Meng-fu, Tung Chee-hwa, Čang Mej-jing, Čang Žung-ming, Čchien Jün-lu, Sun Ťia-čeng, Li Ťin-chua, Čeng Wan-tchung, Teng Pchu-fang, Wan Kang, Lin Wen-i, Li Wu-wej, Luo Fu-che, Čchen Cung-sing, Wang Č’-čen
od 2010 i
Edmund Ho
12. volební období (2013–2018)
Tu Čching-lin, Ling Ťi-chua (do 2015), Chan Čchi-te, Pagpalha Geleg Namgjal, Tung Chee-hwa, Wan Kang, Lin Wen-i, Luo Fu-che, Edmund Ho, Čang Čching-li, Li Chaj-feng, Su Žung (do 2014), Čchen Jüan, Lu Čan-kung, Čou Siao-čchuan, Wang Ťia-žuej, Wang Čeng-wej, Ma Piao, Čchi Sü-čchun, Čchen Siao-kuang, Ma Pchej-chua, Liou Siao-feng, Wang Čchin-min
od 2017 i
Leung Chun-ying
13. volební období (2018–2023)
Čang Čching-li, Liou Čchi-pao, Pagpalha Geleg Namgjal, Tung Chee-hwa, Wan Kang, Edmund Ho, Lu Čan-kung, Wang Čeng-wej, Ma Piao, Čchen Siao-kuang, Leung Chun-ying, Sia Pao-lung, Jang Čchuan-tchang, Li Pin, Bagatur, Wang Jung-čching, Che Li-feng, Su Chuej, Čeng Ťien-pang, Ku Šeng-cu, Liou Sin-čcheng, Che Wej, Šao Chung, Kao Jün-lung
14. volební období (2023–2028)
Š’ Tchaj-feng, Chu Čchun-chua, Šen Jüe-jüe, Wang Jung, Čou Čchiang, Pagpalha Geleg Namgjal, Ho Hau Wah, Leung Chun-ying, Bagatur, Su Chuej, Šao Chung, Kao Jün-lung, Čchen Wu, Mu Chung, Sien Chuej, Wang Tung-feng, Ťiang Sin-č’, Ťiang Cuo-ťün, Che Pao-siang, Wang Kuang-čchien, Čchin Po-jung, Ču Jung-sin, Jang Čen
Autoritní data Editovat na Wikidatech