Wang Kuang-jing
Wang Kuang-jing | |
---|---|
Narození | srpen 1919 Peking |
Úmrtí | 29. října 2018 (ve věku 99 let) Peking |
Příčina úmrtí | nemoc |
Alma mater | Katolická univerzita Fu Jen |
Povolání | politik a podnikatel |
Politická strana | Čínské sdružení pro demokratickou národní výstavbu |
Rodiče | Wang Zhichang |
Příbuzní | Wang Guangfu, Wang Guangmei, Wang Shiguang a Wang Guangchao (sourozenci) |
Funkce | poslanec Všečínského shromáždění lidových zástupců |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Wang Kuang-jing (čínsky pchin-jinem Wáng Guāngyīng, znaky 王光英; 14. srpna 1919 — 29. října 2018) byl čínský podnikatel a politik, místopředseda stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců (parlamentu, 1993–2003), místopředseda celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění (1983–1993) a místopředseda Čínského sdružení pro demokratickou národní výstavbu (1979–1983), jedné z menších politických stran v Číně. Vystudoval chemii, ve40. letech v Tchien-ťinu založil a vedl několik chemických a textilních podniků. V Čínské lidové republice zůstal ve vedení svých továren, byť znárodněných, a působil i ve vedení Všečínského svazu mládeže, Čínského sdružení pro demokratickou národní výstavbu, Všečínské federace průmyslu a obchodu, byl poslancem Všečínského shromáždění lidových zástupců. Éru kulturní revoluce strávil ve vězení, jako „kapitalista“ a bratr manželky Liou Šao-čchiho. Od roku 1979 se vrátil k podnikání a veřejné činnosti, zprvu v Tchien-ťinu, později v Hongkongu i na celonárodní úrovni. Od 80. let působil především v ekonomické diplomacii, jako zprostředkovatel mezi otevírající se čínskou ekonomikou a zahraničním.
Život
Wang Kuang-jing se narodil 14. srpna 1919 v Pekingu. Studoval na chemii na Katolické univerzitě v Pekingu, promoval v roce 1943. Brzy poté založil s přítelem Moderní chemické závody v Tchien-ťinu. Později založil také Tchienťinskou pletací továrnu.[1][2] Po osvobození severu Číny od japonské okupace převzal několik továren zabavených japonským majitelům.
Po vzniku Čínské lidové republiky v roce 1949 se angažoval v tchienťinské pobočce Všečínské federace průmyslu a obchodu jako její místopředseda, od roku 1951 působil i jako místopředseda tchienťinského městského soudu. Po roce 1954 začala nová vláda znárodňovat podniky. Wang Kuang-jing v tomto procesu spolupracoval a zůstal ředitelem svých továren. Na banketu pořádaném v Tchien-ťinu roku 1957 u příležitosti návštěvy delegace ze Sovětského svazu v čele s Klimentem Vorošilovem ho tehdejší premiér Čou En-laj žertem nazval „rudým kapitalistou“, což Wang Kuang-jingovi už zůstalo jako přezdívka. Wang působil také ve Všečínském svazu mládeže, zprvu ve vedení tchienťinské organizace svazu, od roku 1953 byl členem stálého výboru ústředního výboru svazu a od roku 1958 místopředsedou ústředního výboru[1][2] a v letech 1954, 1959 a 1964 byl zvolen poslancem Všečínského shromáždění lidových zástupců.[2] Od roku 1950 členem Čínského sdružení pro demokratickou národní výstavbu,[1] jedné z menších politických stran Čínské lidové republiky a od roku 1960 byl volen do stálého výboru ústředního výboru sdružení.
Během kulturní revoluce byl pronásledován za své vztahy s Liou Šao-čchiem, hlavou státu a manželem Wangovy sestry Wang Kuang-mej. Liou byl zbaven funkcí a zemřel ve vězení, Wang Kuang-ťing strávil devět let ve vězení.
Po kulturní revoluci byl Wang propuštěn z vězení (1977) a politicky rehabilitován, vrátil se do vedoucích pozic v tchienťinských chemičkách a na sjezdu Čínského sdružení pro demokratickou národní výstavbu roku 1979 byl zvolen místopředsedou ústředního výboru sdružení[2] (na jedno funkční období do roku 1983; potom do roku 1997 setrval ve stálém výboru ústředního výboru sdružení), současně byl přijat mezi členy celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění. Roku 1980 byl zvolen místostarostou města Tchien-ťin; ve funkci, kterou zastával do roku 1983,[2] se podílel na reorganizaci a revitalizaci obchodu a průmyslu města. Se zahájením reforem a otevírání se světu se Wangovo podnikatelské zázemí stalo cenným aktivem pro vládu; roku 1983 byl pověřen založením společnosti Everbright v Hongkongu, prvního podniku v Hongkongu s vlastníky z komunistické Číny[1] (zprvu formálně vlastněné Wangem a několika kolegy, později přešla do vlastnictví státu), která získávala zahraniční investice a technologie. V letech 1983–1989 předsedal správní radě společnosti Everbright, přičemž sehrál významnou ekonomickou a diplomatickou roli jako prostředník mezi Čínou a Západem.
V letech 1983–1993 byl Wang po dvě funkční období místopředsedou celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění. V letech 1993 až 2003 působil další dvě funkční období jako místopředseda stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců (parlamentu).[1] Během dvaceti let v obou vysokých funkcích se věnoval především diplomatickým vztahům a přijal mnoho zahraničních návštěv. Vedle státních funkcí působil i ve vedení společenských organizací, Čínské společnosti pro odborné vzdělávání, Všečínském sdružení přátelství se zámořím a Sdružení čínského lidu pro přátelství se zahraničím; také byl místopředsedou výkonného výboru Všečínské federace průmyslu a obchodu (1983–1993).[1]
Zemřel v Pekingu 29. října 2018 ve věku 99 let.[1]
Reference
- ↑ a b c d e f g 新华网. 王光英同志生平 [online]. 新华网, 2018-11-02 [cit. 2024-08-13]. Dostupné online. (čínsky)
- ↑ a b c d e BARTKE, Wolfgang. Who's who in the People's Republic of China. 2. vyd. München: K. G. Saur, 1987. Dostupné online. S. 465. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Wang Kuang-jing na Wikimedia Commons
Místopředsedové celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění | ||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
1. volební období (1949–1954) | ||||||||||||||||
2. volební období (1954–1959) | Sung Čching-ling, Tung Pi-wu, Li Ťi-šen, Čang Lan (zemřel 1955), Kuo Mo-žo, Pcheng Čen, Šen Ťün-žu, Chuang Jen-pchej, Che Siang-ning, Li Wej-chan, Li S’-kuang, Čchen Šu-tchung, Čang Po-ťün (do 1958), Tan Kah Kee, Čhökji Gjalcchän, Burhan Šähidi | |||||||||||||||
3. volební období (1959–1965) | Pcheng Čen, Li Ťi-šen (zemřel 1959), Kuo Mo-žo, Šen Ťün-žu (zemřel 1963), Chuang Jen-pchej, Li Wej-chan (do 1964), Li S’-kuang, Čchen Šu-tchung, Tan Kah Kee (zemřel 1961), Čhökji Gjalcchän, Burhan Šähidi, Čchen I, Kchang Šeng, Pagpalha Geleg Namgjal, Ngaphö Ngawangdžigme, Che Siang-ning | |||||||||||||||
4. volební období (1965–1978) | Pcheng Čen, Čchen I (zemřel 1972), Jie Ťien-jing, Chuang Jen-pchej (zemřel 1965), Čchen Šu-tchung (zemřel 1966), Liou Lan-tchao (do 1968), Sung Žen-čchiung, Sü Ping (zemřel 1972), Kao Čchung-min (zemřel 1971), Cchaj Tching-kchaj (zemřel 1968), Wej Kuo-čching, Teng C’-chuej (zemřel 1972), Li S’-kuang (zemřel 1971), Fu Cuo-i (zemřel 1974), Tcheng Taj-jüan (zemřel 1974), Sie Ťüe-caj (zemřel 1971), Mao Tun, Li Ču-čchen (zemřel 1968), Pagpalha Geleg Namgjal, Sü Te-cheng, Li Te-čchüan (zemřela 1972), Ma Sü-lun (zemřel 1970) | |||||||||||||||
5. volební období (1978–1983) |
| |||||||||||||||
6. volební období (1983–1988) |
| |||||||||||||||
7. volební období (1988–1993) |
| |||||||||||||||
8. volební období (1993–1998) |
| |||||||||||||||
9. volební období (1998–2003) | Jie Süan-pching, Jang Žu-taj, Wang Čao-kuo, Ngaphö Ngawangdžigme, Čao Pchu-čchu zemřel 2000), Pa Ťin, Čchien Wej-čchang, Lu Ťia-si (zemřel 2001), Žen Ťien-sin, Sung Ťien, Li Kuej-sien, Čchen Ťün-šeng (zemřel 2002), Čang S’-čching, Čchien Čeng-jing, Ting Kuang-sün, Sun Fu-ling, Ann Tse-kai, Henry Fok, Ma Man-kei, Ču Kuang-ja, Wan Kuo-čchüan, Chu Čchi-li, Čchen Ťin-chua, Čao Nan-čchi, Mao Č’-jung, Paj Li-čchen, Ťing Šu-pching, Luo Chao-cchaj, Čang Kche-chuej, Čou Tchie-nung, Wang Wen-jüan | |||||||||||||||
10. volební období (2003–2008) |
| |||||||||||||||
11. volební období (2008–2013) |
| |||||||||||||||
12. volební období (2013–2018) |
| |||||||||||||||
13. volební období (2018–2023) | Čang Čching-li, Liou Čchi-pao, Pagpalha Geleg Namgjal, Tung Chee-hwa, Wan Kang, Edmund Ho, Lu Čan-kung, Wang Čeng-wej, Ma Piao, Čchen Siao-kuang, Leung Chun-ying, Sia Pao-lung, Jang Čchuan-tchang, Li Pin, Bagatur, Wang Jung-čching, Che Li-feng, Su Chuej, Čeng Ťien-pang, Ku Šeng-cu, Liou Sin-čcheng, Che Wej, Šao Chung, Kao Jün-lung | |||||||||||||||
14. volební období (2023–2028) | Š’ Tchaj-feng, Chu Čchun-chua, Šen Jüe-jüe, Wang Jung, Čou Čchiang, Pagpalha Geleg Namgjal, Ho Hau Wah, Leung Chun-ying, Bagatur, Su Chuej, Šao Chung, Kao Jün-lung, Čchen Wu, Mu Chung, Sien Chuej, Wang Tung-feng, Ťiang Sin-č’, Ťiang Cuo-ťün, Che Pao-siang, Wang Kuang-čchien, Čchin Po-jung, Ču Jung-sin, Jang Čen |