Fairey Gannet AEW.3
Gannet | |
---|---|
Royal Navy Gannet AEW.3 přelétá přes HMS Eagle | |
Určení | Palubní letoun včasné výstrahy |
Původ | Spojené království |
Výrobce | Fairey Aviation Company |
Šéfkonstruktér | H. E. Chaplin |
První let | 20. srpen 1958 |
Zařazeno | srpen 1959 |
Vyřazeno | 15. prosinec 1978 |
Charakter | Vyřazen |
Uživatel | Royal Navy |
Vyrobeno kusů | 44 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Fairey Gannet AEW.3 byl vyvinut z protiponorkového letounu Fairey Gannet jako palubní letoun včasné výstrahy na letadlových lodí Royal Navy. Byl zaveden do služby v roce 1959 jako dočasná náhrada zastaralého Douglas A-1 Skyraider až do zavedení nového letounu včasné výstrahy. Nový stroj ale nebyl nikdy vyvinut a Fairey Gannet AEW.3 zůstal ve službě až do vyřazení poslední letadlové lodi, ze které operoval (HMS Ark Royal, vyřazena v roce 1978).
Vývoj
Koncem 50. let provozovala Royal Navy v roli letounů včasné výstrahy stále ještě pístové letouny Douglas A-1 Skyraider AEW, zavedené do služby v roce 1951. Jednalo se ale o konstrukci z druhé světové války a tedy již zastaralou. Vhodný náhradník se jevil nově vybraný nový protiponorkový letoun Fairey Gannet jen s minimem změn. To vedlo i k využití radaru AN/APS-20[1], použitého už na původním Douglas A-1 Skyraider AEW.
Prvotní instalace krytu radaru pod trupem znamenala, že drak letounu byl příliš nízko nad zemí a byla potřeba zásadní přestavba trupu. Došlo k odstranění kabiny pozorovatele a vytvoření nové kabiny v trupu, přístupné přes dvojici poklopů u odtokové hrany křídla. To vedlo i k přeložení výfuků k náběžné hraně. Plocha svislého stabilizátoru byla zvětšena z důvodu vyrovnání nestability způsobené krytem radaru. Prodloužení podvozku zvětšilo výšku letounu o 1 m a dalo letadlu rovnější postoj než protiponorkové verzi.
Díky těmto radikálním změnám padl v prosinci 1954 i návrh na přejmenování stroje na Fairey Albatross, protože stroj už neměl mnoho společného s původní protiponorkovou variantou. V době zavádění ASW.3 však byla protiponornová verze již vyřazována čímž se předešlo případným nejasnostem.
Uživatelé
- Spojené království Spojené království
Specifikace
Technické údaje
- Osádka: 3
- Délka: 13,41 m
- Rozpětí křídla: 16,56 m
- Výška na zemi: 5,13 m
- Nosná plocha: 45.5 m²
- Hmotnost prázdného letounu: 6 835 kg
- Vzletová hmotnost :
- Plošné zatížení křídla:
- Pohonné jednotky: 1 × turbovrtulový Armstrong Siddeley Double Mamba ASMD 4 o výkonu 2890 kW (3929 k)
- Poměr tahu a hmotnosti:
Výkony
- Maximální rychlost: 402 km/h
- Dolet: 1 127 km
- Dostup:
- Výzbroj:
Odkazy
Literatura
- NĚMEČEK, Václav. Vojenská letadla 5 (Letadla současnosti). Praha: Naše vojsko, 1982. 432 + obr. přílohy s.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Fairey Gannet AEW.3 na anglické Wikipedii.
- ↑ Archivovaná kopie. xbradtc.com [online]. [cit. 2014-10-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-02-12.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Fairey Gannet AEW.3 na Wikimedia Commons
- (anglicky) https://web.archive.org/web/20170323113802/http://www.spyflight.co.uk/gannet.htm
Britská vojenská letadla po roce 1945 | |
---|---|
Stíhací letouny | |
Bombardéry | |
Hlídkové letouny | |
Průzkumné letouny a letouny pro radioelektronický boj | Comet • Gannet AEW.3 • Varsity |
Bitevní letouny | |
Dopravní a transportní letouny | |
Cvičná letadla | Athena • Balliol • Bulldog • Dominie • Firefly • Gnat • Hawk • Chipmunk* • Jet Provost • Jetstream T.1/2 • Jetstream T.3 • Prefect • Prentice • Provost • Sedbergh • Strikemaster • Tucano* |
Vrtulníky | |
Bezpilotní letadla | Midge* • Phoenix • Watchkeeper WK450* • Zephyr* |
Experimentální letadla a prototypy | Blackburn B-54 • Bristol Type 188 • Cierva W.9 • Delta 2 • E.1/44 • Firecrest • Mantis • Midge • P.1127 • Saunders-Roe SR.A/1 • Sperrin • Supermarine 545 • Supermarine Seagull • TSR.2 |
Poznámky * – Mezinárodní projekt nebo licence. |