Fundovaná relace

Fundovaná relace je matematický pojem z oboru teorie množin, který popisuje druh relace podobný dobrému uspořádání.

Definice

Relace R je fundovaná na třídě A, jestliže každá její neprázdná podmnožina B A {\displaystyle \emptyset \neq B\subseteq A\,\!} R-minimální prvek označovaný symbolem m i n R ( B ) {\displaystyle min_{R}(B)\,\!} .
Prvek x = m i n R ( B ) {\displaystyle x=min_{R}(B)\,\!} označíme za R-minimální prvek množiny B, pokud platí
x B ( y B ) ¬ ( [ y , x ] R ) {\displaystyle x\in B\land (\forall y\in B)\neg ([y,x]\in R)\,\!}

Vysvětlení a vlastnosti pojmu

R-minimální prvek je takový prvek nějaké podmnožiny B, pro který neexistuje žádný menší (ve smyslu relace R) v této podmnožině. Důvod, proč nemluvíme rovnou o minimálním prvku je ten, že nikde není řečeno, že fundovaná relace R je uspořádání – což ostatně opravdu nemusí být pravda.

Fundovaná relace totiž opravdu nemusí být uspořádání, i když na první pohled trochu připomíná ostré uspořádání. Problém je v tom, že fundovaná relace nemusí být (na rozdíl od uspořádání) tranzitivní.

Příklad: Na tříprvkové množině { 1 , 2 , 3 } {\displaystyle \{1,2,3\}\,\!} definujme relaci R = { [ 1 , 2 ] , [ 2 , 3 ] } {\displaystyle R=\{[1,2],[2,3]\}\,\!} . Snadno se dá ověřit, že taková relace je fundovaná, ale není tranzitivní – to by totiž musela obsahovat i uspořádanou dvojici [ 1 , 3 ] {\displaystyle [1,3]\,\!} .

Fundovaná relace nesmí obsahovat žádný konečný cyklus (v tom se podobá ostrému uspořádání).
Kdybychom v předchozím příkladě přidali dvojici [ 3 , 1 ] {\displaystyle [3,1]\,\!} , vznikla by relace R = { [ 1 , 2 ] , [ 2 , 3 ] , [ 3 , 1 ] } {\displaystyle R=\{[1,2],[2,3],[3,1]\}\,\!} , která již není fundovaná – množina { 1 , 2 , 3 } {\displaystyle \{1,2,3\}\,\!} nemá v tomto případě žádný R-minimální prvek.

Fundovaná relace nesmí obsahovat žádnou nekonečnou klesající posloupnost (v tom se podobá dobrému uspořádání).
Pokud najdu posloupnost prvků a 0 , a 1 , a 2 , {\displaystyle a_{0},a_{1},a_{2},\ldots \,\!} takových že pro každé i je [ a i + 1 , a i ] R {\displaystyle [a_{i+1},a_{i}]\in R\,\!} , pak množina { a 0 , a 1 , a 2 , } {\displaystyle \{a_{0},a_{1},a_{2},\ldots \}\,\!} nemá žádný R-minimální prvek.

Konečný cyklus je zvláštní případ, vedoucí na nekonečnou klesající posloupnost - pokud se vrátím k předchozímu příkladu s relací R = { [ 1 , 2 ] , [ 2 , 3 ] , [ 3 , 1 ] } {\displaystyle R=\{[1,2],[2,3],[3,1]\}} , můžu sestrojit nekonečnou klesající posloupnost { 3 , 2 , 1 , 3 , 2 , 1 , 3 , 2 , 1 , 3 , } {\displaystyle \{3,2,1,3,2,1,3,2,1,3,\ldots \}} .

Z axiomu výběru se dá ukázat, že relace R je fundovaná tehdy a jen tehdy, když neobsahuje nekonečnou klesající posloupnost.

Význam pojmu

Axiom fundovanosti

Motivace k zavedení pojmu a jeho význam vyplývá z axiomu fundovanosti.

Tento axiom lze v ekvivalentní podobě zapsat jako W F = V {\displaystyle \mathbb {WF} =\mathbb {V} \,\!} , kde W F {\displaystyle \mathbb {WF} \,\!} je fundované jádro a V {\displaystyle \mathbb {V} \,\!} univerzální třída, tj. třída všech množin.

Podstatou důkazu výše uvedené ekvivalence, je věta, podle které je W F {\displaystyle \mathbb {WF} \,\!} největší tranzitivní třída, na které je relace {\displaystyle \in \,\!} fundovaná.

Transfinitní indukce a rekurze

Na každé třídě s fundovanou relací takovou, že levým obrazem každého prvku je množina (a ne vlastní třída), se dá provádět fundovaná indukce a fundovaná rekurze, jejichž speciálním případem je transfinitní indukce a transfinitní rekurze přes fundovanou operaci náležení na ordinálních číslech; ještě speciálnějšími případy jsou matematická indukce a rekurze přes přirozená čísla.

Související články