Rumpler C.IV
Rumpler C.IV | |
---|---|
Rumpler C.IV (1463/17) | |
Určení | průzkumný letoun |
Výrobce | Rumpler Flugzeugwerke |
Šéfkonstruktér | Edmund Rumpler |
První let | 1916 |
Uživatel | Luftstreitkräfte Polské letectvo |
Vyrobeno kusů | ~ 1150 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Rumpler C.IV byl německý jednomotorový dvoumístný dvoupříhradový dvouplošný průzkumný letoun smíšené konstrukce s pevným záďovým podvozkem.
Vývoj
Letoun Rumpler C.IV, odvozený ze stroje C.III, poprvé vzlétl v září roku 1916. Pohon zajišťoval kapalinou chlazený řadový šestiválec Mercedes D.IVa. Výzbroj sestávala ze synchronizovaného kulometu Maxim LMG.08/15 v trupu vpravo před pilotem a pohyblivého Parabellum LMG.14 pozorovatele.[1] Na pravé straně jeho prostoru se nacházela pumovnice na čtyři 25 kg pumy.[1] Dne 18. října 1916 prototyp stroje s plným bojovým nákladem a zásobou paliva na 3,5 h letu dosáhl rychlosti 165 km/h a vystoupil do 5000 m za 33 minuty. Jeho sériová výroba byla zahájena ihned po odstranění obtíží s chladičem. Prototyp na rozdíl od sériových strojů neměl kýlovku. Idflieg 10. února 1917 povolil výrobu i užívání typu na všech frontách.
První operační zkušenosti ukázaly nutnost zesílení kostry trupu, rovněž jeho plátěný potah nahradila převážně překližka. Také řídící páky následně nahradilo volantové řízení. V květnu 1917 dosavadní vrtulový kužel nahradila oblá příď, zvyšující rychlost až o 15 km/h zvýšenou účinností vrtule.
Vedle pohonných jednotek Mercedes měly sériové C.IV překomprimovaný Maybach Mb.IVa o výkonu 180 kW,[1] s nímž plnily výškové fotoprůzkumné akce. Šestiválec Busse & Selve BuS.IVa o 191 kW měly vedle Mercedesů instalovány letouny vyráběné licenčně leteckým výrobcem Bayerische Rumpler Werke v Augsburgu. Na 300 exemplářů cvičných C.IV bylo objednáno u společnosti Pfalz Flugzeugwerke ve Špýru, další objednávky pak následovaly u mateřské továrny v Johannisthalu.
Nasazení
Jako jeden z prvních dostal 21. února 1917 pět C.IV Flieger-Abteilung 18. Letouny pak obdržela celá řada leteckých oddílů, například č.7, bavorské 46b a 48b, (A)202, (A)209, (A)224, (A)235, (A)254, (A)276 (A)277 a také námořní 2. Marine-Flieger Abteilung.[1]
Od poloviny října 1917 létaly osádky výškových Rumplerů C.IV při fotoprůzkumných akcích trvajících až 6 hodin ve výškách 6000 až 7000 m a proto užívaly elektricky vyhřívané oděvy a dýchaly čistý kyslík. Z důvodu zvýšení operačního dostupu začaly v lednu 1918 pokusy s instalací kompresoru do jednoho Rumpleru C.IV(Pfalz).[1] Koncem dubna 1917 bylo na západní frontě 24 kusů, 31. srpna 257, 31. prosince 208, 30. dubna 1918 ještě 194 a 31. srpna 116.[1] Typ sloužil do konce války, po jejím ukončení užívalo šest strojů nově utvořené Polské letectvo.[2]
Specifikace (C.IV s motorem Mercedes D.IVa)
Údaje podle [1]
Technické údaje
- Osádka:
- Rozpětí: 12,66 m
- Délka: 8,40 m
- Výška: 3,20 m
- Nosná plocha: 34,80 m²
- Hmotnost prázdného letounu: 1017 kg
- Vzletová hmotnost: 1630 kg
- Pohonná jednotka: 1 × kapalinou chlazený šestiválcový řadový motor Mercedes D.IVa[3]
- Výkon pohonné jednotky: 260 hp (190 kW)[3]
Výkony
- Maximální rychlost: 175 km/h
- Výstup do 2000 m: 7,5 min
- Výstup do 4000 m: 19,0 min
- Dostup: nad 7000 m
- Vytrvalost: až 4 h
Výzbroj
- 1 × synchronizovaný kulomet Spandau lMG 08 ráže 7,92 mm
- 1 × pohyblivý kulomet Parabellum MG 14 ráže 7,92 mm[4]
- max. 100 kg pum
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e f g Jiří Hornát, Rumpler C.IV (6A7), Letectví+Kosmonautika, 1997, str. 47, č.4
- ↑ Grosz 1992, s. 14.
- ↑ a b Grosz 1992, s. 4.
- ↑ Grosz 1992, s. 28.
Literatura
- GROSZ, Peter M., 1992. Rumpler C.IV. Berkhamsted, Hertfordshire: Albatros Productions, Ltd.. 37 s. (Windsock Datafile; sv. 35). ISBN 0-948414-43-X. (anglicky)
- HORNÁT, Jiří. Rumpler C.IV (6A7). Letectví a kosmonautika. 1997, roč. LXXIII., čís. 4, s. 47. ISSN 0024-1156.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Rumpler C.IV na Wikimedia Commons
- Rumpler C.IV
Německé vojenské letouny první světové války | |
---|---|
Stíhací letouny | Albatros D.I • Albatros D.II • Albatros D.III • Albatros D.V • Albatros W.IV • Dornier D.I • Fokker D.II • Fokker D.III • Fokker D.VI • Fokker D.VII • Fokker D.VIII • Fokker Dr.I • Fokker Eindecker (Fokker E.I • Fokker E.III • Fokker E.IV) • Halberstadt D.II • Hannover CL.III • Hansa-Brandenburg KDW • Hansa-Brandenburg W.12 • Junkers D.I • Pfalz D.III • Pfalz D.XII • Pfalz E.I • Siemens D.VI • Ursinus U-1 (Gotha WD.10) • LFG Roland D.VI |
Bombardovací letouny | AEG G.I (K.I) • AEG G.II • AEG G.III • AEG G.IV • AEG G.V • DFW R.I • Friedrichshafen G.III • Gotha G.I • Gotha G.II • Gotha G.III • Gotha G.IV • Gotha G.V • Linke-Hofmann R.I • Linke-Hofmann R.II • Siemens-Schuckert R.I • Zeppelin-Staaken VGO I • Zeppelin-Staaken VGO II • Zeppelin-Staaken R.IV • Zeppelin-Staaken R.VI • Zeppelin-Staaken R.XIV |
Námořní bombardovací letouny | Dornier Rs.III • Dornier Rs.IV • Gotha WD.14 • Gotha WD.27 • Zeppelin-Staaken 831 L |
Průzkumné letouny | AEG C.IV • Albatros B.I • Albatros B.II • Albatros B.III • Albatros C.I • Albatros C.III • Albatros C.V • Albatros C.VII • Aviatik B.I • Aviatik B.II • Aviatik C.I • DFW B.I • DFW C.V • Fokker B.I • Gotha LE.3 (A.I) • Halberstadt C.V • LFG Roland C.II Walfish • LVG B.I/B.II • LVG C.V • Rumpler C.I • Rumpler C.IV • Rumpler C.VII • Rumpler Taube |
Námořní průzkumné letouny | Friedrichshafen FF.33e • Friedrichshafen FF.49c • Hansa-Brandenburg W.20 • Hansa-Brandenburg W.29 • LFG Roland V.19 BU • Oertz W.6 Flugschoner |
Bitevní letouny | Halberstadt CL.II • Hannover CL.II • Junkers J.I • Junkers CL.I |
Prototypy a experimentální letouny | |
Značení německých vojenských letadel první světové války |