Sighișoara
Segešvár Sighișoara | |
---|---|
Starobylé centrum | |
znak | |
Poloha | |
Souřadnice | 46°13′ s. š., 24°47′28″ v. d. |
Nadmořská výška | 380 m n. m. |
Stát | Rumunsko Rumunsko |
Župa | Mureș |
Historický region | Sedmihradsko |
Segešvár | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Počet obyvatel | 28 102 (2011) |
Etnické složení | Rumuni, Maďaři a další |
Světové dědictví UNESCO | |
Název lokality | historické centrum Sighișoara |
Typ | kulturní dědictví |
Kritérium | iii, v |
Odkaz | 902 (anglicky) |
Zařazení | 1999 (23. zasedání) |
Správa | |
Starosta | Ioan-Iulian Sîrbu (od 2020) |
Oficiální web | www |
PSČ | 545400 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Sighișoara (česky Segešvár, německy Schäßburg, maďarsky Segesvár, latinsky Castrum Sex) je město v rumunské župě Mureș, v historickém regionu Sedmihradska. Ve městě žije přibližně 24 tisíc[1] obyvatel. V roce 1999 bylo historické centrum města zapsáno do Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.
Historie
Město vzniklo v druhé polovině 12. století, kdy oblast začali kolonizovat Sedmihradští Sasové (založili mimo jiné i města Sibiu či Brašov). Hrálo důležitou obchodní a strategickou roli po několik století a patřilo k nejvýznamnějším městům v Sedmihradsku. Sighișoara byla součástí Uherska až do 1. světové války.
Uvádí se, že se tu narodil kníže Drákula a v bitvě u Segešváru padl slovensko-maďarský básník Sándor Petőfi.
Pamětihodnosti
Historické centrum si zachovalo charakter středověkého německého města s malebnými uličkami, ve kterém se prolínaly vlivy západního (Německo, Uhersko) a východního (Byzantská říše, Osmanská říše) kulturního prostoru. Mezi nejvýznamnější památky patří 64 metrů vysoká Hodinová věž s orlojem, na kterém defilují alegorické postavy ztvárňující různé hříchy a neřesti.
Každé léto se zde pořádá populární Středověký festival.
Osobnosti spojené s městem
- Vlad III. Dracula (1431–1476), kníže Valašského knížectví
- Sándor Petőfi (1823–1849), maďarský básník
Fotogalerie
- Radnice města (vpravo)
- Rodný dům Vlada III.
- Hodinová věž
- Náměstí
- Ulice v centru města
Odkazy
Reference
- ↑ rumunské sčítání lidu v roce 2021. Národní institut statistiky. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Sighișoara na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
Města a obce župy Mureș | |
---|---|
města | Iernut • Luduș • Miercurea Nirajului • Reghin • Sângeorgiu de Pădure • Sărmașu • Sighișoara • Sovata • Târnăveni • Ungheni • Târgu Mureș (hlavní město) |
obce | Acățari • Adămuș • Albești • Aluniș • Apold • Ațintiș • Bahnea • Band • Batoș • Băgaciu • Băla • Bălăușeri • Beica de Jos • Bereni • Bichiș • Bogata • Brâncovenești • Breaza • Ceuașu de Câmpie • Chețani • Chibed • Chiheru de Jos • Coroisânmărtin • Corunca • Cozma • Crăciunești • Crăiești • Cristești • Cucerdea • Cuci • Daneș • Deda • Eremitu • Ernei • Fântânele • Fărăgău • Gălești • Gănești • Gheorghe Doja • Ghindari • Glodeni • Gornești • Grebenișu de Câmpie • Gurghiu • Hodac • Hodoșa • Ibănești • Iclănzel • Ideciu de Jos • Livezeni • Lunca • Lunca Bradului • Mădăraș • Măgherani • Mica • Miheșu de Câmpie • Nadeș • Neaua • Ogra • Papiu Ilarian • Pănet • Păsăreni • Petelea • Pogăceaua • Râciu • Răstolița • Rușii-Munți • Sâncraiu de Mureș • Sângeorgiu de Mureș • Sânger • Sânpaul • Sânpetru de Câmpie • Sântana de Mureș • Sărăteni • Saschiz • Solovăstru • Stânceni • Suplac • Suseni • Șăulia • Șincai • Tăureni • Valea Largă • Vânători • Vărgata • Vătava • Vețca • Viișoara • Voivodeni • Zagăr • Zau de Câmpie |
Rumunsko – România – (RO) | |
---|---|
Rumunské župy a jejich správní centra | |
Hlavní město Bukurešť • Alba (Alba Iulia) • Arad (Arad) • Argeș (Pitești) • Bacău (Bacău) • Bihor (Oradea) • Bistrița-Năsăud (Bistrița) • Botoșani (Botoșani) • Brašov – Brașov (Brašov – Brașov) • Brăila (Brăila) • Buzău (Buzău) • Caraș-Severin (Rešice) – Reșița • Călărași (Călărași) • Constanța (Constanța) • Covasna (Sfântu Gheorghe) • Dâmbovița (Târgoviște) • Dolj (Craiova) • Galați (Galați) • Gorj (Târgu Jiu) • Giurgiu (Giurgiu) • Harghita (Miercurea Ciuc) • Hunedoara (Deva) • Ialomița (Slobozia) • Iași (Jasy) – Iași • Ilfov (částečně Buftea, částečně Bukurešť) • Kluž – Cluj (Kluž – Cluj-Napoca) • Maramureš – Maramureș (Baia Mare) • Mehedinți (župa) (Drobeta-Turnu Severin) • Mureș (Târgu Mureș) • Neamț (Piatra Neamț) • Olt (Slatina) • Prahova (Ploješť – Ploiești) • Satu Mare (Satu Mare) • Sălaj (Zalău) • Sibiu (Sibiu) • Sučava (Sučava) • Teleorman (Alexandria) • Timiș (Temešvár – Timișoara) • Tulcea (Tulcea) • Vaslui (Vaslui) • Vâlcea (Râmnicu Vâlcea) • Vrancea (Focșani) |
Rumunské památky na seznamu světového dědictví UNESCO | |
---|---|
Delta Dunaje • Kostely v Moldávii • Klášter Horezu • Vesnice s opevněnými kostely v Transylvánii • Dácké pevnosti v Orăștijských horách • Sighișoara – historické centrum • Dřevěné kostely v oblasti Maramureš • Původní bukové lesy Karpat a dalších oblastí Evropy • Důlní oblast Roșia Montană |